Na pole investorů do vědy a technologií v Česku vstoupil nový hráč. Nejbohatší ústav Akademie věd, Ústav organické chemie a biochemie, chce poskytovat odbornou pomoc a investovat do těch nejnadějnějších projektů ve svém oboru po celé republice. Založil proto letos dceřinou společnost svého stávajícího centra transferu technologií - kanceláře, která má na starosti převedení výsledků bádání z laboratoří do byznysu.

A právě nová firma bude fungovat jako poradce, ale i investor, který bude vyhledávat uvnitř Akademie věd i například v univerzitních laboratořích takové projekty, které mají šanci na komerční úspěch, ale chybí jim podpora do začátku. Počáteční "nakopnutí" v řádu jednotek milionů by mělo pomoct nadějné výzkumy rozjet natolik, aby do nich poté měli odvahu vstoupit větší investoři.
 

Ročně chce nová firma s názvem i&i Prague podpořit asi dva až čtyři projekty z oblasti life sciences, tedy hlavně vývoje léků nebo diagnostiky.

"Existuje celá řada domácích a zahraničních investorů, kteří mají zájem do projektů investovat. Převis peněz na trhu objektivně existuje a oni hledají projekty. Na druhou stranu je ale pro ně těžké jít do oblasti, jako jsou life sciences, která je trošku komplikovanější, než třeba projekty v oblasti informačních technologií," vysvětluje jeden z iniciátorů projektu, profesor Martin Fusek.

Převod výsledků do praxe je jedním z velkých problémů současné české vědy. Na ÚOCHB se to daří.

Nejnovějším příkladem je licenční smlouva s farmaceutickou společností Novo Nordisk na další výzkum antiobezitních látek, které objevil společný výzkum Lenky Maletínské z ÚOCHB a Jaroslava Kuneše z Fyziologického ústavu.

Podpisu smlouvy předcházelo nejen nalezení vhodného komerčního partnera, ale také nabídnutí výzkumných výsledků v takové formě, aby upoutaly vhodné firmy.

Dejvické pracoviště také těží z odkazu světoznámého chemika Antonína Holého, který dal světu například základ léku proti AIDS nebo proti žloutence typu B či oparům. Především díky jeho vynálezům proudí do ústavu miliardy z licenčních poplatků. Komerční úspěch je spojen především se sloučeninou tenofovir, která je základem léků Truvada a Viread, jež pomáhají lidem trpícím HIV/AIDS.

Díky tomu, že léky nyní vyvíjí hlavně velká americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, získal ústav díky licenčním poplatkům za posledních deset let 20 miliard korun.

V loňském roce na účty ústavu doputovalo rekordních 3,2 miliardy korun.

Jenže přísun peněz se bude kvůli končícím licencím úžit, což je také jeden z důvodů, proč se ústav rozhodl firmu založit. Díky tomu, že bude v nově zakládaných firmách přidružených k univerzitám získávat určitý podíl, postupem času investice přinesou do Dejvic další zisky. Firma je stoprocentně vlastněná ústavem, respektive jeho centrem transferu technologií, dceřinou firmou IOCB TTO založenou v roce 2009. 

Podobnou funkci jako i&i Prague má například Imperial College London a Cambridge Enterprise ve Velké Británii, Uniquest v Austrálii nebo Max Planck Innovation v Německu.