Česko už podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nebude přehlasováno v otázce povinných kvót na přijímání uprchlíků. Babiš to řekl před odletem na čtvrteční a páteční summit lídrů zemí Evropské unie v Bruselu. "Nestane se to," řekl Babiš na otázku, jestli ostatní země EU kvóty neprosadí proti vůli Česka, podobně jako před dvěma lety.

Babiš chce podle svých co nejvíc vyjednávat s představiteli dalších zemí unie, aby pro český postoj sehnal podporu. "Musíme být aktivnější ... jednotní, prosazovat naše zájmy, to znamená bezpečí našich lidí a zároveň bezpečí Evropanů," tvrdí premiér.

Komentář: Babiš a poučení z Pána prstenů

Babiš v poslední době opakuje, že si chce mezi ostatními lídry zemí EU udělat co nejvíc kontaktů a přesvědčit je o tom, že povinné uprchlické kvóty nemají smysl. "Předpokládám, že takovou chybu už ty státy nebudou opakovat," myslí si premiér ohledně možnosti, že by jednání o novém návrhu povinných kvót opět skončilo hlasováním, ve kterém by Česku hrozilo, že svůj postoj neprosadí.

Česko od začátku migrační krize tvrdí, že se nebrání pomoci zasaženým zemím. Odmítá ale, aby pomoc spočívala v přijímání uprchlíků. Vláda tak poskytuje finanční podporu státům jako Makedonie, kam taky posílá policisty a odborníky na migraci.

Babiš ve čtvrtek Bruselu potvrdil zjištění HN z minulého týdne, že Česko pošle v přepočtu zhruba 220 milionů korun do společného evropského fondu pro Afriku, který má sloužit na boj s migrační krizí. Praha tak dá peníze na ochranu námořní i pozemní hranice Libye, odkud migranti vyplouvají do Evropy. Část peněz půjde taky na zlepšení situace běženců v zemi, aby neměli motivaci odcházet do Evropy. Česko přispěje spolu s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky.

Z Libye do Evropy připlouvají lidé ze zemí jako je Nigérie nebo Pobřeží Slonoviny, kteří ve velké většině případů nemají nárok na azyl, protože neprchají před žádným nebezpečím. Počet těchto migrantů se od letošního léta výrazně snížil poté, co EU a hlavně Itálie začala cvičit libyjskou pobřežní stráž a přispěla taky na její lepší fungování.

Kvóty na přijímání uprchlíků se na tyto lidi nevztahují, na základě kvót by si měly země unie rozdělit jen skutečné uprchlíky, kteří prchají například před válkami.

Další kvóty na přijímání uprchlíků navrhla Evropská komise. Měly by platit pouze v případě, že by některou zemi zasáhla mimořádně silná migrační vlna. Návrh začne platit jen pokud ho podpoří členské země EU a europoslanci.

Kvóty kromě Česka odmítají hlavně další státy Visegrádské čtyřky. Část zemí, jako Itálie, Řecko nebo Německo, je naopak podporuje. Předseda Evropské rady, tedy summitu evropských lídrů, Donald Tusk je označil za "neefektivní" a "rozdělující". Některé státy se proti tomu ohradily.

Lídři zemí unie se už v říjnu domluvili, že by reformu azylového systému, která obsahuje i návrh na kvóty, měli schválit jednomyslně. To znamená, že by Česko mohlo proti kvótám uplatnit veto. Tato dohoda ale není právně závazná a může se změnit.

Česko před dvěma lety nedokázalo sehnat dostatečnou podporu a ostatní státy ho ohledně kvót přehlasovaly. Platnost těchto kvót skončila letos, Česko mělo na jejich základě přijmout zhruba 2500 uprchlíků. Jedná se o lidi, kteří mají skutečně nárok na azyl, nikoliv o ekonomické migranty.

Česko ale přijalo jen 12 uprchlíků a oznámilo, že už žádné další nevezme. Evropská komise kvůli tomu na Česko, a taky na Polsko a Maďarsko, podala žalobu kvůli nedodržování platného práva.

Související