Čeští podnikatelé výrazně zaostávají v počtech přihlášených patentů. Například v roce 1930 přihlásili osminásobně více národních patentů než v současnosti. Loni firmy registrovaly 792 patentů, v roce 1930 to bylo 3972 národních patentů. Například ve srovnatelném Švédsku firmy přihlásily loni 2384 národních patentů. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků a Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).

Zatímco v počtu národních patentů ČR zaostává se zhruba třikrát menším počtem patentů za Švédskem, v oblasti mezinárodních návrhů je to plný dvacetinásobek. "Naši podnikatelé si vůči zahraniční konkurenci naprosto zbytečně snižují aktiva, a to tím, že nedokážou začlenit do svého majetku hodnotou patentů, užitných vzorů nebo například ochranných známek. V důsledku se tím snižuje hodnota celých firem," řekl předseda představenstva asociace Karel Havlíček.

Například počet mezinárodních přihlášek, které zajišťují ochranu ve 150 zemích světa, byl loni od českých firem 199, němečtí podnikatelé jich podali 18 315, švédské firmy 3720 a i v menším Rakousku jich bylo sedminásobně více než v ČR. Podobná je situace u získávání evropských patentů, kterých české firmy získaly 74. Švédské firmy jich obdržely 1939 a rakouské společnosti 1041.

O něco lepší je situace v registraci ochranných známek, ale i tam je ČR vůči Švédsku či Rakousku přibližně na třetině. Loni čeští podnikatelé přihlásili 1103 ochranných známek v EU, zatímco švédské a rakouské firmy jich vykazují 3267, resp. 3158.

"Osmdesát procent majetku firem ve světě představují nehmotná aktiva. Úzkostlivě pečujeme, a máme v tom dlouhou tradici, o náš majetek hmotný, a stále si neuvědomujeme, že chytrým využíváním všech komponent systému ochrany průmyslových práv bychom při stejných nákladech, stejném úsilí a za stejný čas mohli vydělat násobně více," uvedl předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Kratochvíl.

Související