Poslanci schválili rozpočet se schodkem 50 miliard. Kromě bývalé koalice ho podpořili i komunisté a okamurovci

Sněmovna v úterý schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má proti letošnímu klesnout o deset miliard korun na 50 miliard korun. Poslanci v závěrečném hlasování přidali mimo jiné 3,3 miliardy korun na sociální služby, miliardu korun na podporu agropotravinářského komplexu a 300 milionů na investice do mateřských a základních škol. Většinu ostatních návrhů na přesuny peněz zamítli.

Pro rozpočet hlasovalo 140 poslanců, podpořili ho členové bývalé vládní koalice, tedy ANO, ČSSD, KDU-ČSL, k nimž se přidali poslanci SPD a KSČM. Proti schválení rozpočtu byli poslanci ODS a TOP 09, piráti se až na poslankyni Lenku Kozlovou zdrželi, zdržel se i klub STAN.

Rozpočet počítá s příjmy 1314,5 miliardy korun a výdaji 1364,5 miliardy korun. Nyní ho dostane k podpisu prezident republiky. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.

Celkově poslanci přesunuli kolem sedmi miliard korun, tedy asi polovinu procenta celkových plánovaných výdajů. Dva návrhy na zvýšení peněz na sociální služby o celkových 3,3 miliardy korun prošly s masivní podporou napříč stranami. Na podpoře tohoto přesunu se ještě před hlasováním dohodly strany bývalé vládní kolice, tedy ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Sněmovna také přidala 100 milionů korun speciálním školám na učební pomůcky pro těžce postižené žáky.

Na druhé straně neuspěl například poslanec ODS Jakub Janda s návrhem odebrat sedm milionů korun nestátním neziskovým organizacím působícím v oblasti rovného postavení mužů a žen a přesunout je do sportu.

Neuspěl Mikuláš Ferjenčík (piráti), který chtěl prezidentské kanceláři odebrat přes milion korun na bezpečnostní opatření na Hradě a dát je na prevenci alkoholismu.

Rozpočet připravila bývalá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), schvalovala ho však již nová sněmovna vzešlá z říjnových voleb. Hospodařit podle něj bude nová vláda vedená Andrejem Babišem (ANO), která musí ještě sněmovnu požádat o vyslovení důvěry. Babiš v úterý řekl před poslanci, že jeho vlády tento rozpočet není.

Výhrady k rozpočtu měla pravice, například TOP 09 chtěla již v prvním čtení vrátit rozpočet vládě s návrhem na snížení výdajů i schodku. Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek v úterý řekl, že jeho strana pokládá výdaje rozpočtu za neodpustitelně vysoké. Podle ODS je rozpočet příliš málo ambiciózní a nehospodárný vzhledem k možnostem, které nabízí ekonomický růst.

Jan Bartošek (KDU-ČSL) uvedl, že pro jeho stranu bylo klíčové navýšení peněz na sociální služby, proto lidovci rozpočet podpořili. Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka řekl, že sociální demokraté mají rozpočet za kvalitní, dobrý a vyvážený. Naproti tomu Jan Farský (STAN) prohlásil, že hospodařit v nynější době se schodkem 50 miliard je nezodpovědné k budoucnosti.

Sněmovna v doprovodném usnesení podpořila budoucí zvyšování výdajů ministerstva školství na regionální a vysoké školy. Doporučila vládě, aby už od září zvýšila učitelům platy o 15 procent a ostatním pracovníkům ve školství o desetinu.

Neschválila naopak návrh pirátů, aby vláda do poloviny příštího roku vytvořila takzvaný rozklikávací rozpočet státu.

Rozpočet je postaven na odhadu růstu ekonomiky o 3,1 procenta, zatímco loni vzrostl HDP o 2,4 procenta. Vláda uvádí, že česká ekonomika těží z příznivých vnějších i vnitřních podmínek. Na druhé straně varuje vláda například před riziky, která by mohl přinést další výrazný růst cen nemovitostí. Za významné riziko považuje nárůst bariér v mezinárodním obchodu vyvolaný brexitem. Mezi dalšími negativními faktory vláda uvádí riziko zpomalení čínské ekonomiky nebo problémy italského bankovního sektoru.

Na daních chce vláda vybrat v příštím roce 722 miliard korun, což je proti letošnímu odhadovanému výběru nárůst zhruba o 35 miliard.

Na důchody je vyčleněno přes 434 miliard korun.

Vývoj státního rozpočtu v posledních dvaceti letech: