Před rokem a půl se nad Evropským obzorem začala stahovat mračna a blížila se k nám velká bouře. Referendum o brexitu následovala atmosféra plná politického zmatku a dostavily se i příznaky existenční úzkosti.

Když Estonsko v červenci převzalo předsednictví v Radě EU, nedělali jsme si žádné iluze o tom, že bychom snad během šesti měsíců jako mávnutím kouzelného proutku dokázali vyřešit všechny problémy EU.

Úspěšné uzavření dohod nutných k provádění Pařížské dohody. Schválení evropského pilíře sociálních práv a příslib společného snížení nezaměstnanosti, chudoby a nerovnosti. Rozvoj spolupráce Evropské unie v oblasti obrany za účelem zvýšení obranných možností našeho kontinentu. To jsou bezpochybně některé z nejdůležitějších milníků, jichž jsme v Evropě za posledních šest měsíců dosáhli.

Evropa se také vyrovnala s nepřízní počasí, na rozbouřených vodách znovu vyrovnala kurz a je připravena na vyjednávání o brexitu, stabilizovala euro a získala kontrolu nad migrační krizí.

Ekonomický růst

Co se týče evropské ekonomiky, klíčová je podpora investic do digitální ekonomiky a dalších odvětví, která zajistí zaměstnanost mladých lidí. Podnikání – zejména malé a střední podniky – v tomto ohledu nabízí nejvíce příležitostí. Malé podniky budou posíleny díky dohodě o zvýšení objemu Evropského fondu pro strategické investice do roku 2020.

Ekonomický růst rovněž těží z transparentní daňové politiky a rovných daňových podmínek pro online a offline podnikání. Mohu také s radostí oznámit, že brzy výrazně usnadníme život Ježíškovi, a to až vstoupí v platnost pravidla omezující zeměpisné blokování produktů a služeb.

Digitální revoluce

Budu až do omrzení opakovat, že Evropa musí držet krok s technologickým rozvojem a musí ho využít ve svůj prospěch. Jak řekl za hlavy států EU pan Jim Hageman-Snabe, generální ředitel společnosti Maersk, na historicky prvním Tallinskému summitu k digitální problematice, digitalizace není jen o povstání strojů, ale také o posílení lidí.

Digitalizace šetří čas, peníze a další cenné zdroje, vytváří nové příležitosti a zjednodušuje lidem každodenní život. V loňském roce Estonsko například ušetřilo 3543 let pracovního času díky elektronickým službám a minimálně 2 % HDP díky elektronickým podpisům.

Podporuji využívání bezpečného systému elektronické identifikace napříč Evropou, díky němuž budou moci všichni Evropané pracovat, provádět transakce a komunikovat v digitálním prostoru jak lokálně, tak přeshraničně. Dále podporuji inovace státu umožňující více přeshraničních digitálních služeb.

Nové, efektivnější a užitečnější služby lze vytvořit s pomocí umělé inteligence – např. auta s automatickým řízením, která mohou přinášet osobám se sníženou pohyblivostí nebo zdravotním postižením možnost podílet se na společenském životě. Harmonizovaná politika spektra je předpokladem superrychlé komunikace páté generace (5G), vozidel s automatickým řízením, internetu věcí a mnoha dalších nových technologií, které jsou součástí našich životů.
Lidé i podniky musí při využívání digitálních služeb, zejména těch přeshraničních, stále čelit překážkám.

Aktualizováním pravidel pro audiovizuální mediální služby a autorská práva v EU bychom zlepšili přístup ke sdílenému kulturnímu a hodnotovému prostoru Evropy. Nebudou-li ale uzavřeny žádné dohody, budeme i nadále brzdit sdílení kultur a budeme omezovat možnosti lidí vydělávat si peníze díky kreativitě. Ublížili bychom tak jak kulturnímu, tak ekonomickému evropskému prostoru.

Důvěra v digitální společnost

Důvěra v technologie se pojí s bezpečností a transparentností služeb – jedno bez druhého nemůže existovat. Lidem musí být poskytována ochrana offline i online. Nedávno jsme eliminovali potenciální bezpečnostní riziko spojené s našimi národními průkazy totožnosti, pilířem estonské digitální společnosti, ještě předtím, než mohlo být toto riziko zneužito. Jedná se o důkaz toho, že inovace podporující rozvoj a opatrnost jdou spolu ruku v ruce.

V dobách, kdy překážky a hrozby stojící před bezpečností Evropy neberou v potaz státní hranice, je více než kdy dříve důležité přemýšlet i jednat společně. EU potřebuje špičkové informační systémy, aby dokázala bojovat proti terorismu a organizovanému zločinu a aby chránila své vnější hranice.

Migrace 

Díky našemu kolektivnímu úsilí se místo o migrační krizi může opět hovořit o řízení migrace a díky tomu se nyní můžeme zaměřit na dlouhodobá společná řešení založená na odpovědnosti a solidaritě. Zatímco v létě do Itálie přijíždělo kolem 12 000 osob týdně, počet nově příchozích na trase přes centrální Středomoří od července výrazně klesl a nyní zaznamenáváme o 32 % méně příchozích než v loňském roce ve stejnou dobu. Jednalo se samozřejmě o úsilí všech členských států a zejména těch, na které byl v souvislosti s migrací vyvíjen největší tlak.

Dobrým příkladem některých dlouhodobých řešení migrace je například nouzový svěřenský fond EU pro Afriku a zahraniční investiční plány, jejichž cílem je zmírnit příčiny migrace. Cílem nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku je napomáhat s obnovením stability v nejzranitelnějších afrických zemích, aby se jejich obyvatelé nevydávali na životu nebezpečnou cestu do Evropy.

Přiznávám, že reforma společného evropského azylového systému opravdu nebyl snadný úkol. Ale dosáhli jsme pokroku, abychom se mohli posouvat kupředu. Musíme si vzájemně naslouchat, nalézat společnou řeč a nabídnout v případě nutnosti pomocnou ruku.

Sousedé na východě a na jihu

Zní to téměř jako klišé, ale každá opravdová zahraniční politika začíná v bezprostředním sousedství. Naše obnovené zaměření na západní Balkán, východní sousedství a Afriku naznačují důležitost a také nevyhnutelnost spolupráce. S Ukrajinou, Moldavskou republikou, Gruzií, Ázerbájdžánem, Arménií a Běloruskem bylo dohodnuto 20 praktických kroků do roku 2020, které přinesou lepší životy miliónům lidí a také tyto země přiblíží směrem k Evropské unii. Navždy bude mým snem, že jednoho dne budou všechny evropské svobody platit pro obyvatele těch zemí, které budou ochotné, jako Estonsko, podstoupit zásadní proměny, díky nimž tu nyní stojíme.

Blízká budoucnost – euro a rozpočet

Dalším dlouhodobým tématem čelních představitelů EU bude jednotná měna, euro. Jsem toho názoru, že všechny členské státy, kromě Dánska a Spojeného království, které mají oficiální výjimku, by měly přejít na jednotnou měnu. 

S únorem se otevřou diskuze na téma dalšího dlouhodobého rozpočtového období. Během uplynulých šesti měsíců jsme diskutovali o způsobech dalšího postupu pro příští generaci dopravní, energetické, výzkumné, digitální a zemědělské politiky a politiky soudržnosti. Estonsko je pro „více Evropy“, ale menší rozpočet by byl v této souvislosti kontraproduktivní. Proto by měla výše nového rozpočtu EU zůstat stejná jako nyní.

 

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, producenta Jakuba Horáka a dalších.