Insolvenční správci, kteří dohlížejí na dlužníky a snaží se zpeněžit majetek krachujících firem, se mohou připravit na novou úlohu. Mají se stát zárukou pro firmy, kterým finanční správa zabavila majetek kvůli možné dlužné dani. Důvodem je, že vydání takzvaných zajišťovacích příkazů má často likvidační následky pro firmu, o které se daňoví úředníci domnívají, že by v budoucnu mohla státu dlužit peníze. A právě správci by těmto následkům měli zabránit.

Kritika, kterou za zajišťovací příkazy ministerstvo financí sklízí, přiměla jeho vedení k jednání o takzvaných nucených správcích. "Zavedení tohoto institutu považuji za rozumnou alternativu v situacích, kdy správce daně nemá při vydání zajišťovacího příkazu jinou možnost, než je exekuce majetku," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za hnutí ANO) po debatě expertní skupiny na toto téma. Záměrem je, aby dohled nad firmou s obstaveným majetkem vykonával nezávislý odborník a ne pracovník finanční správy. Právě ten by měl být zárukou, že firma, která má obstavený majetek, může dál fungovat a nemíří automaticky do likvidace.

"Finanční správa si uvědomuje, že by to chtělo takový nástroj, aby nebylo nutné přistoupit k likvidaci firmy. V případě nuceného správce by došlo na společné rozhodování o chodu firmy, aby firma mohla dál žít, ale aby stát nepřišel o dlužnou daň," uvedl další účastník debaty, předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa. Právě u NSS už skončilo několik případů neoprávněně zlikvidovaných firem, kterým dal soud za pravdu, že na ně finanční správa vydala zajišťovací příkaz neoprávněně.

"Zajišťovací správce nebude primárně plnit úlohu postižení majetku, měl by fungovat jako jakýsi filtr, který by neměl připustit vyvádění majetku, avšak běžné provozní operace by neměl blokovat," potvrzuje Baxova slova Miroslav Hájek, advokát z poradenské skupiny Vilímková, Dudák & Partners.

Ministerstvo financí potvrdilo, že by se nucení správci mohli rekrutovat ze současných insolvenčních správců. "Diskutuje se o tom už delší dobu. V principu je to dobrý nápad, důležitá nyní bude přesná podoba řešení," uvedl Michal Žižlavský, předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců a zároveň člen legislativní rady vlády.

Podle něj by dohled nad zajištěnou firmou byla práce pro pro správce se zvláštním povolením. "Těch je na trhu aktuálně několik desítek," uvedl Žižlavský. Kvůli tomu by bylo potřeba posílit týmy současných správců a také nastavit správné podmínky financování, nucený správce by samozřejmě nepracoval zadarmo. Odměnu správci by určoval celkový obrat firmy, která by ho také platila.

Zavedení nového institutu do daňového zákona však vyžaduje legislativní změny. Zatímco resort financí už v minulosti zmírnil některé dopady zajišťovacích příkazů pouhou změnou metodiky, tady by vše mohlo projít až se změnou zákona. "V případě, že by insolvenční správci tuto činnost skutečně vykonávali, bylo by nutné legislativně vymezit mnoho závažných otázek - nestrannost a nezávislost, způsob jmenování, způsob odvolání, vymezení rozhodovací pravomoci správce a podobně," uvedla insolvenční správkyně Lenka Vidovičová. Důležité podle ní je, aby při přípravě legislativního textu byli vyslyšeni také odborníci z praxe a aby se nová úprava vyhnula chybám, které odhalila praxe. 

"V dřívějších dobách byli zvláštní správci osloveni obdobně v souvislosti se správou majetku, zajištěném v trestním řízení, takže je logické, že by byl požadavek na výkon dohledu nad takovými firmami směřován na tuto skupinu odborníků," dodala Vidovičová.

Zatím není jasné, kdy se první nucení správci ujmou dohledu nad firmami s majetkem zajištěným daňovou správou. Jisté je, že se návrh nedostane do daňového balíčku na rok 2019, takže nejbližší možný termín je rok 2020.

V loňském roce se téma zajišťovacích příkazů dostalo až na půdu Sněmovny. Poslanci chtěli vědět, zdali finanční správa tento mocný nástroj nevyužívá příliš a neposílá tak zbytečně do likvidace jinak zdravé firmy jen proto, že mají berní úředníci podezření na možný daňový únik. Několik zlikvidovaných společností už má v ruce rozsudek NSS a chystá žalobu na stát za způsobené škody. "Budeme žádat minimálně miliardu," uvedl například Alfréd Šrámek, advokát opavské společnosti FAU, obchodující s pohonnými hmotami. Tu v roce 2015 poslal stát dvěma zajišťovacími příkazy do konkurzu. Na konci loňského roku ale NSS potvrdil závěr Krajského soudu v Ostravě, že firmu stát zlikvidoval nezákonně.

Související