Evropský soud pro lidská práva podpořil snahu Kristiny Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení u českých soudů ohledně vydání mobiliáře zámku Opočno. Konkrétně jde o to, že české soudy neuvedly mezi důkazy rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947 o zestátnění Opočna. Vyplývá to z písemného rozsudku, který ve čtvrtek soud zveřejnil na svých internetových stránkách.

"Soud konstatuje, že tato stížnost není zjevně nepodložená" a musí být prohlášena za přípustnou, uvádí verdikt.

Restituční spor o vydání mobiliáře ze zámku Opočno Jerome Colloredo-Mannsfeldovi bude opět řešit i český Ústavní soud. Colloredo-Mannsfeld už minulý týden uspěl u Ústavního soudu s návrhem na obnovu řízení o svých dvou ústavních stížnostech. Návrh na obnovu řízení podal v září 2017 poté, co v závěru roku 2016 uspěl se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Plénum Ústavního soudu o obnově řízení rozhodlo 3. ledna. Sdělila to ve čtvrtek advokátní kancelář Kasl & partner, která Colloredo-Mannsfelda zastupuje.

Oběma to dovoluje žádat o obnovení řízení.

Colloredo-Mansfeldová se domnívá, že se jí nedostalo spravedlivého soudu

České soudy odmítly požadavky Kristiny Colloredo-Mansfeldové na vydání mobiliáře renesančního zámku Opočno na Rychnovsku. Colloredo-Mansfeldová se domáhá obnovy řízení s poukazem na to, že se jí nedostalo spravedlivého soudu. Naposledy Ústavní soud v listopadu odmítl návrh Colloredo-Mansfeldové na obnovu řízení o dvou starších neúspěšných stížnostech.

Štrasburský soud připomněl, že Colloredo-Mansfeldová si stěžovala na porušení práva na spravedlivý proces u českých soudů na základě článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech. Mezi důkazy totiž nebylo uvedeno rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947, o něž domácí soudy opíraly své rozsudky. K této skutečnosti se nemohla vyjádřit, a jak Nejvyšší soud ČR, tak Ústavní soud ČR nepodnikly odpovídající opatření k nápravě tohoto nedostatku, stěžovala si Colloredo-Mansfeldová.

Ministerstvo zemědělství 30. dubna 1947 prohlásilo zámek Opočno včetně jeho mobiliáře za státní majetek.

Colloredo-Mansfeldová se obnovení řízení domáhala také u českého Ústavního soudu, který to ale odmítl, stejně jako v případě jejího bratrance Jeroma Colloredo-Mansfelda. Potomci šlechtického rodu se proto obrátili na štrasburský soud.

Colloredo-Mansfeldová se považuje za dědičku mobiliáře opočenského zámku. Mobiliář v roce 1942 zkonfiskovalo nejdříve gestapo a hned po válce znovu československý stát. Zemský národní výbor v lednu 1947 vyvlastnění zrušil na základě zjištění, že předek nynější stěžovatelky byl loajálním československým občanem. Následný osud majetku byl předmětem soudních sporů po roce 2000.

Bratranec Colloredo-Mansfeldové Jerome u štrasburského soudu získal zastání už předloni. Soud konstatoval, že české soudy porušily právo Colloredo-Mansfelda na spravedlivé soudní řízení a nedaly mu možnost reagovat na zásadní důkaz, na kterém založily svá negativní rozhodnutí. Štrasburský soud v tom spatřoval rozpor s Evropskou úmluvou o lidských právech.

Na základě rozsudku bude Colloredo-Mansfeld podávat proti rozhodnutí českého Ústavního soudu návrh na obnovu řízení tak, aby jeho nárok na vydání mobiliáře zámku Opočno mohly české soudy znovu řádně projednat.

České soudy restituentům nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Jde o kolekci s tisíci položkami, mezi které patří například slavnostní kočár, 38 obrazů, dvě desítky svítidel či 223 věcí ze sbírky zbraní, lovecké trofeje nebo jídelní servisy. Památkáři hodnotu celé sbírky v minulosti odhadli na více než miliardu korun.

Související