Několikaměsíční volební kampaň prezidentských kandidátů nebyla nijak zvlášť průhledná. Navzdory tomu, že se požadavky na transparentnost od posledních voleb v roce 2013 značně zpřísnily. Vyplývá to z monitoringu protikorupční organizace Transparency Internatio­nal (TI) a také z analýzy společnosti Good Governance. "Ačkoliv se transparentnost stala oblíbeným motivem v sebeprezentaci uchazečů o Hrad, z hlediska dostupnosti informací o financování, strategiích a vlivovém pozadí jsou jejich kampaně spíše neprůhledné," uvedla TI ve své zprávě.

Z jejího hodnocení vyplynulo, že nejotevřenější kampaň vedl textař Michal Horáček. Muž, který si vše platí ze svého (do kampaně investoval 27 milionů korun), poskytuje o finančních tocích nejvíce informací. Na svém webu jako jediný zveřejňuje průběžné vyúčtování nákladů, personální obsazení svého týmu i veškeré spolupracující subjekty.

Na opačném pólu se umístil současný prezident Miloš Zeman. "Jeho kampaň je − pravděpodobně záměrně − neprůhledná," soudí Transparency International. Ředitel TI David Ondráčka mluví o matení veřejnosti, když Zeman oficiál­ně sice tvrdí, že kampaň nevede, ale ve skutečnosti ji realizují některé na něj napojené subjekty. Jako je například spolek Přátelé Miloše Zemana nebo Strana práv občanů.

Hitparáda sponzorů

Michal Horáček (prezidentský kandidát): 27 milionů korun na svou vlastní kampaň
Pavel Sehnal (pražský podnikatel): 6 milionů korun pro Vratislava Kulhánka
Dalibor Dědek (šéf firmy Jablotron): 3 miliony korun pro Jiřího Drahoše
Martin Hájek (spolumajitel firmy Livesport): 2,2 milionu korun pro Jiřího Drahoše
DAKO-CZ (strojírenská firma ovládaná zbrojařem Jaroslavem Strnadem): 2 miliony korun pro Miloše Zemana
FONTIS Family Office (poradenská kancelář ze Stuttgartu): 1,5 milionu korun pro Pavla Fischera
Vasil Bobela, Petr Pudil, Jan Dobrovský (dary skrze firmu bpd partners a Lučební závody Draslovka): 1,5 milionu korun pro Jiřího Drahoše
Nadace Blížksobě (založena pražskými podnikateli): 1,5 milionu korun pro Jiřího Drahoše
Martin Burda (dary skrze Lázně Luhačovice a Léčebné lázně Jáchymov, které ovládá): 1,3 milionu korun pro Jiřího Drahoše
Richard Benýšek (podnikatel z Prostějova): 1,1 milionu korun pro Mirka Topolánka
Jaroslav a Silke Horákovi (podnikatelé z Úval u Prahy): 1 milion korun pro Jiřího Drahoše
Tomáš Krsek (plzeňský podnikatel, dlouholetý spolumajitel Škody Transportation): 1 milion korun pro Jiřího Drahoše
Luděk Sekyra (pražský developer) 1 milion korun pro Jiřího Drahoše
Y Soft Corporation (IT firma vedená a spoluvlastněná podnikatelem Václavem Muchnou): 1 milion korun pro Jiřího Drahoše
Composite Components (firma zbrojaře Jaroslava Strnada): 1 milion korun pro Miloše Zemana

Zdroj: Transparentní účty kandidátů

Anonymní firmy bez zájmu

Taktéž společnost Good Gover­nance, jež se cíleně zaměřila na zkoumání vlastnických struktur právnických osob, které poskytly kandidátům finanční dary, označila za nejméně čitelné ty firmy, které pomohly Miloši Zemanovi. Těsně za současným prezidentem se umístil jeho největší konkurent Jiří Drahoš, následován Pavlem Fischerem.

Good Governance, vlastněná bývalým náměstkem ministra financí Lukášem Wagenknechtem, také upozorňuje, že současná legislativa a uplatňovaná praxe zcela ignorují riziko financování prezidentských kandidátů ze strany zahraničních subjektů. Stejně tak nikdo neřeší financování voleb subjekty, u nichž vůbec nelze dopátrat konečného vlastníka.

Za netransparentní tak byl třeba označen dar ve výši 1,5 milionu korun pro Pavla Fischera, který bývalému velvyslanci ve Francii ­poskytla poradenská kancelář FONTIS Family Office ze Štrasburku (údajně za touto kanceláří mají být čeští reemigranti žijící nyní v Praze). Good Governance doporučuje, aby od příštích voleb byl sponzoring od podobně nečitelných subjektů zakázán.

Transparency International mezi premianta Horáčka a propadlíka Zemana zařadila kvarteto "menších hříšníků" − Jiřího Drahoše, Pavla Fischera, Jiřího Hynka a Vratislava Kulhánka. Tato skupina kandidátů podle TI nezveřejňuje některá podstatná fakta, přičemž mnohé dohledatelné informace jsou zase neúplné, nepřehledné a roztříštěné v různých zdrojích.

V kategorii středně velkých hříšníků se pak ocitli Mirek Topolánek a Petr Hannig, u nichž jsou podle TI již informace o financování "spíše útržkovité".

U Jiřího Drahoše, který má největší rozpočet kampaně a těší se i největší přízni podnikatelů, si TI všímá například opakovaných "podivných plateb", které přišly z aukční síně Vltavín. Nebo též skutečnosti, že výdaje jdou převážně přes společnost Whenever, přičemž dál už nejsou nijak rozklíčované.

Negativní hodnocení kampaní není zdaleka ojedinělé, nicméně politolog Milan Znoj se domnívá, že předvolební klání ve skutečnosti probíhá v lepším prostředí než před pěti lety. Za klíčové považuje, že loni byl novelou zákona zřízen regulační Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran.

"Už to, že je zde nějaká instituce, která se snaží získávat informace o kampaních jednotlivých kandidátů, je třeba považovat za pozitivní posun. To zde před pěti lety nebylo," vyzdvihuje pro HN Znoj, přičemž ale i on připouští, že úřad se dnes může jevit jako jalový, když případné sankce přijdou až po volbách.

I on označuje za jakéhosi černého pasažéra letošní soutěže Miloše Zemana, jehož tým "našel cestu, jak zákon obejít". Podle Znoje je třeba z toho vyvodit závěry pro příští volby, zpřesnit ustanovení, aby se toto už nemohlo opakovat.

Zemanovi externisté

Zásadní Zemanův problém spočívá v tom, že si sice zřídil transparentní volební účet, jak mu zákon ukládá, dokonce na něm shromáždil zhruba 4,5 milionu korun, ale z tohoto účtu téměř žádné peníze neodtékají. Prezident chce dokonce nashromážděné prostředky poslat dětským Klokánkům. Jeho sponzorům to údajně nevadí. "Vidím to velmi pozitivně. Podpořil jsem v každém případě dobrou věc," souhlasí s prezidentovým "charitativním odklonem" pražský advokát Jan Nekola, syn zakladatele Žofínského fóra, jenž Zemanovi 27. prosince poslal na volební účet 900 tisíc korun.

Daleko větší částky ovšem tečou mimo tento účet. Do Zemana je "nainvestovaly" externí subjekty jako takzvaná nepeněžitá bezúplatná plnění. Tímto způsobem byly pořízeny veškeré Zemanovy billboardy, inzeráty v novinách, plakáty, letáky i on-line reklama. Tato bezúplatná výpomoc od Zemanových sympatizantů v celkové uváděné hodnotě kolem 17 milionů korun je zaevidována pouze v krátké doprovodné tabulce vyrobené pro regulační úřad (poskytnuté služby jsou v ní přepočteny na ceny obvyklé).

Kolik zbylo peněz na volebních účtech

(zůstatky k 10. lednu 2018)
◼ Jiří Drahoš – 6,4 mil. Kč
◼ Miloš Zeman – 4,5 mil. Kč
◼ Mirek Topolánek – 3,9 mil. Kč
◼ Michal Horáček – 1,6 mil. Kč
◼ Pavel Fischer – 1,5 mil. Kč
◼ Vratislav Kulhánek – 521 tis. Kč
◼ Marek Hilšer – 422 tis. Kč
◼ Jiří Hynek – 9 335 Kč
◼ Petr Hannig – 2 854 Kč

Spolek Přátelé Miloše Zemana, financující hlavně billboardy, poskytl největší plnění − v hodnotě kolem osmi milionů korun. Kouzlo spočívá v tom, že nemusí rozkrývat své financování, nikdo tedy nezjistí, kdo dal peníze jemu. Jak už dříve uvedl Jan Outlý, člen vedení Úřadu pro dohled nad financováním politických stran, když totiž takovýto externista vede kampaň s vědomím kandidáta − což je právě tento případ −, nemusí se registrovat jako tzv. třetí osoba a nemusí si zřizovat vlastní volební účet. "Kampaň realizovaná s vědomím kandidáta se nepovažuje za agitaci na vlastní pěst, ale započítává se do finančního limitu kandidáta," upozornil Outlý. Spolek Zemanových přátel, vedený hradním kancléřem Vratislavem Mynářem, hodlá rozkrýt své mecenáše nejdříve v květnu 2018, čtyři měsíce po volbách, po podání daňového přiznání.

V tabulce Zemanových externích podporovatelů lze nalézt vedle tohoto spolku a prozemanovské Strany práv občanů i některá velmi zajímavá jména domácích podnikatelů. Jako například developera Jaroslava Třešňáka, muže spjatého s některými kontroverzními projekty v severočeských Teplicích. Nebo Tomáše Hrdličku, bývalého člena pražské ODS, který byl řazen do kategorie stranických kmotrů. Třešňák takto zafinancoval tisk a rozeslání letáků "Životní příběh" v hodnotě 3,2 milionu korun. Hrdlička zase poskytl Zemanovi služby v hodnotě 440 tisíc (mělo jít o tisk a výlep plakátů).

Politolog Milan Znoj si nedokáže představit, že by hlavní exces letošních voleb – Zemanova "nekampaň" spojená i s neúčastí v politických diskusích – byl někdy v budoucnu zopakován. "Je to naprosto neobvyklé i v evropských podmínkách. Nevěřím, že by to ještě někdo znovu zkusil. Zemanův tým to udělal hlavně kvůli nedobrému zdraví prezidenta," soudí politolog. Jak dodává, zda byla tato strategie správná a účinná, se ale ukáže až po druhém kole voleb.

Související