Miloš Zeman v projevu ve sněmovně poradil premiérovi Andreji Babišovi, jak má napodruhé složit vládu. Předseda kabinetu zatím má svůj menšinový kabinet, ale potřebuje, aby mu sněmovna vyslovila důvěru. Vyjma jeho poslanců mu žádná strana podporu neslíbila. Babiš tedy v úterý důvěru zřejmě nezíská.

Prezident již ANO vzkázal, že napodruhé jmenuje jejich šéfa premiérem, když bude mít aspoň 101 zaručených hlasů. Nemusí jít o koalici, spokojí se i s menšinovým kabinetem s podporou některé ze stran. "Je zde několik variant takové podpory. Nebudu ty strany jmenovat, ale řeknu vám čísla: 103, 108, 115 a 140," počítá prezident možnosti, o kterých si můžete přečíst podrobně níže.

1. Vláda ANO a ODS

Jako první jmenoval prezident Miloš Zeman jednu z nejméně pravděpodobných variant druhé vlády. Sto tři poslanců mají totiž celkem hnutí premiéra Andreje Babiše a občanští demokraté. Předseda vlády sice několikrát ODS ke spolupráci vyzýval, ale zatím dostával jen odmítavé odpovědi. "Preferujeme koaličního partnera, abychom měli stabilní vládu. Zatím to tak nevypadá, ale uvidíme, jestli se to změní po kongresu ODS a sjezdu ČSSD," uvedl v úterý Babiš. Kongres ODS se koná tento víkend a mnoho jejích členů nepočítá s tím, že by mělo dojít k obratu. "Musím panu Babišovi vzkázat, že se nestane nic, co by si přál. My se s ním nebudeme o vládě bavit ani při druhém pokusu," reagovala poslankyně ODS Miroslava Němcová na premiérova slova o kongresu a změnách, jež by podle něj mohl přinést.

Související

2. Staronová koalice: ANO, ČSSD a KDU-ČSL

Pravděpodobnější je druhé spojení, které dává dohromady 103 poslanců. Šlo by o vládu složenou na stejném půdorysu jako byl předchozí kabinet Bohuslava Sobotky. Kdyby se dalo dohromady 78 zákonodárců ANO, 15 ČSSD a deset lidovců, měli by ve sněmovně většinu. O této možnosti se spekulovalo hlavně těsně po říjnových volbách, ale oficiálně o ní vyjednávat Babiš ani nezačal. Jak KDU-ČSL, tak i sociální demokraté totiž opakovali, že s ANO do Strakovy akademie půjdou jen v případě, že hnutí do vlády neposadí trestně stíhaného politika. Babiš by se tedy musel vzdát postu premiéra, aby požadavku vyhověl. V druhém pokusu se k možnosti tohoto spojení hnutí může vrátit, ale muselo by vyjednat kompromis. Není to přitom vyloučeno.

3. ANO, ČSSD a KSČM

O možnosti, že by se sociální demokraté nakonec rozhodli pro spojenectví s hnutím ANO, se aktuálně spekuluje nejvíce. ČSSD zatím nechce, podle místopředsedy Jana Hamáčka, s premiérem Andrejem Babišem vyjednávat. To se však může změnit po sjezdu strany zhruba v půlce února. "ČSSD nemůže zahájit jednání do sjezdu, který by měl dát poslancům jasné stanovisko, zda vůbec nějaké vládní angažmá vyjednávat," uvedl Hamáček.

Podle místopředsedy je také vyloučeno, aby vznikla koalice sociální demokracie s KSČM. Straně to zapovídá Bohumínské usnesení z roku 1995, v němž si ČSSD zakázala spolupráci s komunisty. "Mohu vyloučit, že by sociální demokracie šla do vlády s KSČM, protože tam jsou zásadní rozpory v bezpečnostní a zahraniční politice," dodal Hamáček s tím, že "všechny ostatní alternativy budou předmětem diskuse únorového sjezdu".

Dosud ovšem stále platí ještě jedna podmínka – vláda bez trestně stíhaného člena. To vylučuje premiéra Babiše. Policie požádala o jeho vydání k trestnímu stíhání v souvislosti s podezřením z mnohamilionového dotačního podvodu v kauze Farma Čapí hnízdo. Sjezd by teoreticky mohl od tohoto požadavku ustoupit. 

4. ANO s SPD a komunisty, nebo ČSSD

Čistě matematicky se pod prezidentovým návrhem vlády opírající se o 115 poslanců ukrývají dvě alternativy. Jednak jde o často diskutované spojenectví s komunisty a hnutím SPD Tomia Okamury, za druhé by v této formaci mohli KSČM nahradit sociální demokraté.

Pakt ANO, SPD a komunistů přitom ve sněmovně už několikrát fungoval, když obě strany Andrejovi Babišovi několikrát pomohly prosadit v hlasování to, co předseda ANO a vlády právě potřeboval. ANO, okamurovci a komunisté postupovali společně například v situacích, kdy chtěli prosadit své členy do vedení sněmovny nebo některých výborů a komisí. Naposledy SPD podpořilo Babišovy zákonodárce během jednání mandátového a imunitního výboru. Ten má příští týden hlasovat, zda doporučí vydání premiéra a šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo. Komunisté už připustili, že jsou ochotni vládu ANO podpořit, aniž by se jejich politici museli stát ministry. Lídr SPD Tomio Okamura nabízí hlasy svých poslanců Babišovi od voleb. Chce však být přímo ve vládě, což premiér opakovaně odmítl. "S SPD ani s komunisty ve vládě nechceme být," uvedl Babiš tento týden.

Sám Babiš prohlásil, že pokud jeho nynější menšinový kabinet nedostane důvěru, osloví sociální demokraty a s SPD bude chtít jednat o programových bodech. U ČSSD však bude muset počkat až do stranického sjezdu, který se koná v půlce února a kde se delegáti budou rozhodovat, zda vůbec chtějí s ANO do vlády a za jakých podmínek by taková spolupráce mohla vzniknout. Pravděpodobnost úspěchu však není velká, protože sociální demokraté nechtějí spolupracovat s SPD.

5. ANO, ODS, piráti a ČSSD

Podle prezidenta Miloše Zemana by mohla vzniknout také vláda, která by měla pohodlnou většinu sto čtyřiceti hlasů. Byla by složená ze sedmdesáti osmi zákonodárců ANO, dvaceti pěti zástupců ODS, dvaadvaceti pirátů a patnácti sociálních demokratů. Jde však o teoretickou možnost. Například předseda pirátů Ivan Bartoš zdůraznil, že se odmítavý postoj strany k vládnímu angažmá s ANO nezměnil. Podobně striktní je i ODS. Premiér Andrej Babiš by tak musel přesvědčovat hned několik stran ve chvíli, kdy se mu nabízejí jednodušší řešení.

Související