Pokud Mirek Topolánek zvažoval možnost, že prezidentská kandidatura znovu nastartuje jeho politickou kariéru, musel ho výsledek 4,3 procenta v prvním kole voleb zklamat.

Podle sociologa Jana Herzmanna by na takové plány měl Topolánek nyní zapomenout. "Výsledek ho na mnoho dalších let vyřazuje z politické soutěže. Těžko by obstál v senátních volbách nebo jako lídr čehokoli. Pro pana Topolánka bude dobře, když se vrátí do sféry byznysu," řekl Herzmann. 

Přesto bývalý předseda ODS a vlády mezi lety 2006 a 2009 na sociálních sítích naznačil, že nekončí a že se možná pokusí obnovit svůj politický vliv.

"V odhadech jsme byli trochu více optimističtější, než jak to nakonec dopadlo. Ale nevadí. Tak třeba zase za pět let… anebo dřív?" uvedl Topolánek na svém facebookovém profilu v době, kdy už bylo jasné, že se do druhého kola prezidentských voleb nedostal. Jakým způsobem a kdy by se teoreticky angažoval, Topolánek na dotaz HN neupřesnil. 

Prozatím jediný čistě pravicový prezidentský kandidát se chystá vrátit do oblasti byznysu, v posledních letech pracuje pro skupinu Energetický průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského. "Zítra se vracím normálně do práce. Musím také na magnetickou rezonanci s kolenem a vynahradit svým blízkým poslední dva měsíce," popsal expremiér své plány pro následující dny. 

Do prezidentské kampaně vstoupil jako poslední na začátku listopadu. Do té doby pracoval hlavně v Bratislavě na Slovensku, kde je od roku 2014 ředitelem a členem představenstva společnosti Eustream. Právě tento přepravce zemního plynu spadá do Křetínského holdingu.

"Čeká mě konference v zahraničí a řada zahraničních cest, které jsem zanedbal," dodal Topolánek. V rozhovoru před několika dny Topolánek poznamenal, že má v EPH rozjeté projekty, jejichž příprava se během jeho kandidatury zpomalila.

Mirek Topolánek se ucházel o post hlavy státu s podobnou politickou historií, jaká provázela i Miloše Zemana před pěti lety. Zeman skončil v parlamentní politice i na postu premiéra v roce 2002, o jedenáct let později se stal poprvé prezidentským kandidátem. Topolánek odešel z postu lídra ODS v roce 2010. Vládu Topolánka i Zemana provázely skandály spojené s jejich nejbližšími spolupracovníky.

Zemanovi se podařilo vrátit, bývalému šéfovi občanských demokratů nikoli. Podle Herzmanna to souvisí hlavně s tím, že každý z nich má jiné voliče a ti prezidentovi případné prohřešky snáz odpouštějí. "Miloše Zemana volili před pěti lety lidé, kteří chtěli silného levicového vůdce. I když se během mandátu jeho levicovost trochu vytrácela, pořád je to silný vůdce," poznamenal sociolog s tím, že tento typ voliče je ochotný svého favorita podpořit a "příliš se nezabývá detaily z jeho minulosti".

Naopak pravicový politik druhu Topolánek musí hledat podporu především u lidí, kteří se o politiku zajímají, sbírají si informace a vyhodnocují je. "Dají na vlastní rozum více než na to, co jim stát sděluje nebo organizuje. Mají menší tendenci někomu zapomenout jeho minulost," myslí si Herzmann.