Dotace na podporu lesnictví v letech 2011 až 2016 byly nehospodárné. Jejich pravidla nenutila příjemce dosáhnout nejvýhodnějších cen. V Olomouckém kraji tak jeden ze žadatelů postavil posedy za 300 tisíc korun, za opravu metru lesní cesty po kalamitě se v některých lokalitách v Jihočeském kraji platilo i 13 tisíc korun. Informoval o tom v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval, jak ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a některé krajské úřady vybíraly a hodnotily žádosti o dotace. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí, některá doporučení ale v současném programovém období využilo.

Nedostatky kontroloři odhalili u Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. Ministerstvo v něm podle NKÚ v některých případech nestanovilo finanční strop pro jednotlivé druhy výdajů. Nastavilo také míru dotací na 100 procent, a žadatel se tak na výdajích nemusel vůbec finančně podílet.

"Problematické je to ve chvíli, kdy chybí limity pro způsobilé výdaje a 100 procentní míra dotace, vytváří podmínky, kdy se příjemce fakticky nemusí zabývat výší výdajů ve svém projektu. Finančně se na něm totiž nepodílí a stát mu veškeré výdaje proplatí," vysvětluje mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Jeden ze žadatelů z Olomouckého kraje tak chtěl dotaci na vybudování pěti pozorovatelen zvěře. Na jednu z těchto pozorovatelen získal 348 tisíc korun, na každou další 295 tisíc korun. "Tím, že chyběl limit pro způsobilé výdaje a dotace pokryla veškeré náklady projektu, nemusel se žadatel vůbec zabývat cenou pozorovatelen," uvedl NKÚ. Cena posedu se přitom pohybuje maximálně do 30 tisíc korun, většinou se ale dá sehnat i výrazně levněji.

"Když jsem nastupoval na post ministra zemědělství, upravovali jsme podmínky podle připomínek NKÚ pro získání dotace v rámci programu rozvoje venkova," říká Marián Jurečka, který resort vedl od roku 2014 do loňska. Že k úpravám podmínek pro čerpání dotací ze strany ministerstva docházelo potvrdil i mluvčí NKÚ.

Ministerstvo podle kontrolorů nestanovilo ani limity pro výdaje na obnovu lesů po kalamitách. V jednom případě tak platilo 13 tisíc korun za opravu metru lesní cesty. Ovšem pokud byla rekonstrukce financována sice ze stejného programu, ale se stanoveným limitem, byla cena zhruba 3000 korun za jeden metr. V obou případech přitom šlo o dva navazující úseky cesty ve stejné lokalitě a peníze získal ten samý příjemce. "Problematické bylo i to, že žadatel nemusel předkládat fotografie vzniklých škod nebo jiné důkazy. Nemusel dokládat ani to, jak rozsáhlé části lesních pozemků byly zničeny, stejně jako neměl povinnost doložit výši škod," uvedl NKÚ.

Ministerstvo ale se závěry NKÚ nesouhlasí. Zdůraznilo, že NKÚ nehovoří o zneužití fondů a sděluje, že systém financování lesnických opatření je funkční a účelný. Stoprocentní míra podpory je u podobných projektů podle ministerstva adekvátní a v souladu s evropskou legislativou. V případě obnovy lesů po povodních jde prý o projekty, kdy byla třeba stržena celá cesta ve svahu nebo byl zničen propustek při přechodu cesty přes potok. "Z tohoto vyplývá, že je cena opravy daného úseku cesty včetně preventivního zvýšení kapacity propustku mnohonásobně vyšší než běžná oprava cesty v neporušeném terénu," sdělilo ministerstvo.

V současném programovém období ale ministerstvo některá doporučení NKÚ použilo. U investičních lesnických opatření chce hospodárnost projektů zajistit nižší mírou podpory, a to 50 procent, nastavením maximálních limitů pro způsobilé výdaje a aktualizací metodiky výběrových řízení.

Ministerstvo podle NKÚ nedosáhlo plánovaného cíle v opatření Platby v rámci NATURA 2000 v lesích, které mělo zalesnit původně 37 tisíc hektarů. "Kvůli složitosti administrace, nastavení podmínek a dlouhé době čekání na vyplacení dotace využilo této podpory jen 21 žadatelů, zalesněno tak bylo jen 1500 hektarů plochy," sdělili kontroloři.

Podle ministerstva ovšem nešlo o zalesnění, ale o zachování lesních porostů s významnou ekologickou hodnotou. Do opatření mohly být zařazeny pouze cenné listnaté porosty v mýtním věku, kdy nejčastěji dochází k jejich nahrazení méně cenným, například smrkovým porostem. Tím se snížila možná plocha podpory. "Toto konkrétní zacílení a jednoznačně efektivní využití finančních prostředků požaduje i Evropská komise," uvedlo ministerstvo.

U příjemců dotací pak kontrola ukázala, že u projektu na odstranění povodňových škod, stavbu nových protipovodňových opatření a oprav části lesní cesty v Žíkovské oboře v Plzeňském kraji, uvedl žadatel nepravdivé informace. SZIF to nezjistil a dotaci vyplatil. Tím se podle NKÚ dopustil porušení rozpočtové kázně ve výši téměř 9,5 milionu korun.

Peníze z programů rozvoje venkova a příspěvky z národních zdrojů by měly společně přispívat k naplňování vize a strategie lesního hospodářství. Hlavním strategickým dokumentem byl Národní lesnický program pro období do roku 2013. "Do konce kontroly jej MZe neaktualizovalo a jeho dopady nevyhodnotilo," dodal NKÚ.

"Vývoj stavu lesů a lesního hospodářství je pravidelně monitorován a hodnocen prostřednictvím Národní inventarizace lesů a na základě mnoha dalších zdrojů informací, které jsou každoročně shrnuty a publikovány ve Zprávě o stavu lesů a lesního hospodářství ČR," uvedlo ministerstvo. Vznikly prý i další koncepční dokumenty.