Loňský, 10. ročník "žebříčku" českých vysokých škol se oproti předchozím zásadně lišil. Poprvé školy nehodnotila redakce Hospodářských novin, ale experti ze Střediska vzdělávací politiky (SVP), které patří pod Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy.

Metodika stojí na rozboru několika stovek údajů o každé veřejné vysoké škole a fakultě získaných z různých zdrojů. Čerpá především ze statistických dat ministerstva školství, konkrétně z výkazů a z takzvané Sdružené informace matrik studentů (SIMS), jež vyplňují samotné školy. Dalšími zdroji jsou například databáze vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, mapující především vědecké úsilí škol, nebo údaje od 110 tisíc českých studentů vysokých škol o tom, jak hodnotí své studium i jednotlivé učitele a kurzy (šetření Primát), které poskytla agentura Studenta Media. V hodnocení se pracovalo i s údaji od 35 tisíc absolventů, které se týkaly toho, jak zpětně hodnotí své vysokoškolské studium a jak se uplatňují v práci (šetření Reflex), a také třeba s údaji z databáze SVP o tom, jak se daří zaměstnávat absolventy vysokých škol půl roku, jeden a dva roky po ukončení studia.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se