Alzheimerova choroba postihuje celosvětově desítky milionů lidí. Nemocných stále přibývá a odhalit příznaky je velmi složité. Nyní vědci ohlásili významný posun ve výzkumu nemoci. Lékaři by alzheimera v budoucnu mohli diagnostikovat pomocí speciálního krevního testu.

Skupina japonských a australských vědců publikovala na toto téma studii, kterou otiskl odborný časopis Nature. Přední vědci v ní upozorňují, že krevní test dokáže toto nevyléčitelné onemocnění v brzkém stadiu odhalit.

Jednou z pravděpodobných příčin nemoci je protein amyloid beta. Tato škodlivá látka napadá mozkové tkáně a hromadí se do takzvaných plaků.

Ty mozek narušují v takové míře, že pacient začne trpět demencí.

Stopy amyloidu beta kolují i v krvi. Až teď ale odborníci vyvinuli krevní test, jenž stopy dokáže rozpoznat. Podle množství této bílkoviny v krvi pak lékaři odvodí, kolik jí může být v mozku a jestli hrozí riziko vzniku Alzheimerovy choroby.

"Tato studie může mnohé ovlivnit. Je to poprvé, co skupina vědců ukázala na přímou souvislost mezi mozkem a mozkomíšním mokem a amyloidy v krevní plazmě," zhodnotil pro BBC vědeckou práci Abdul Hye z londýnské King's College.

Alzheimer v číslech

◼ Alzheimerova choroba je nevratné onemocnění mozku, které postupně likviduje paměť a myšlení a ve svém důsledku schopnost vykonávat i nejjednodušší úkony.

◼ V Česku jí trpí 150 tisíc lidí. Do roku 2050 to může být až 380 tisíc.

◼ Každé tři vteřiny onemocní na světě demencí jeden člověk.

◼ Pacient většinou zemře po čtyřech až osmi letech od diagnostikování nemoci.

Do výzkumu se zapojily přes tři stovky pacientů z Japonska a Austrálie. Právě v Japonsku se choroba objevuje stále častěji. Podle informací tamního ministerstva zdravotnictví trpí v současné chvíli 4,6 milionu obyvatel Japonska demencí. Za sedm let by mohlo jít až o 7,3 milionu.

V Austrálii jde zase o druhou nejčastější příčinu úmrtí. Demencí tam trpí přes 420 tisíc lidí.

Úspěšnost testu, který vědci vynalezli pomocí metody analytické chemie, byla přes 90 procent.

"Dovedu si představit, že za pět let budou lidé, kterým je přes 55 nebo 60 let, chodit na testy pravidelně," předpovídá pro britský deník The Guardian jeden z autorů studie, australský neurovědec Colin Masters. Podle něj by starší lidé měli chodit na vyšetření každých pět let.

Při pravidelných odběrech by se tak nemoc zachytila ve velmi raném stadiu. To je pro téměř jakoukoliv chorobu stěžejní, pro Alzheimerovu nemoc to však platí dvojnásob. Zákeřnost choroby spočívá hlavně v tom, že se škodlivé bílkoviny v těle nenápadně tvoří už několik let předtím, než se projeví první příznaky. Mezi ty patří hlavně ztráta paměti, dezorientace a problémy s řečí.

Vědecká novinka má navíc jednu velkou výhodu. Není drahá. To je velké plus na rozdíl od nákladných vyšetření mozku. Ta se provádí pomocí magnetické rezonance nebo jiného zařízení a slouží k diagnostice choroby.