V tomto týdnu uplynuly dva měsíce od jmenování Andreje Babiše premiérem a zároveň 110 dní od říjnových parlamentních voleb. Šance, že Česko bude mít v dohledné době vládu s podporou většiny poslanců, jsou však stále malé.

K šéfovi hnutí ANO, jehož jednobarevný kabinet nedostal důvěru sněmovny a vládne v demisi, jsou vstřícné pouze strany z okraje politického spektra, komunisté a SPD Tomia Okamury. Vidina, že by se mohl brzy dohodnout s ČSSD, se Babišovi rozplývá. Definitivní rozhodnutí, zda s ním sociální demokraté půjdou do vlády, se zřejmě nedozví ani ze sjezdu ČSSD 18. února, jak předpokládal.

Ve čtvrtek se Babiš sešel s prezidentem Milošem Zemanem. Má sice od něj dál "volnou ruku" pro jednání a nemusí hlavě státu donést 101 podpisů poslanců. Z jeho slov po večeři v Lánech ale nevyplynulo, že by mohl vyloženě spoléhat na Zemanovu pomoc.

110 dnů

uplynulo od voleb do Poslanecké sněmovny, které se uskutečnily loni 20. a 21. října. Zvítězilo v nich ANO se ziskem téměř 30 procent hlasů.

108 hlasů

by měla v Poslanecké sněmovně koalice hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů.

Babiš říká, že by nejraději pokračoval s jednobarevnou menšinovou vládou. Pro takovou variantu ale zatím může počítat pouze s KSČM a SPD, které prosazují vystoupení z NATO, respektive z Evropské unie. Pro premiéra je to krajní možnost. Hlavně kvůli SPD, jejíž předáci na sebe upozorňují urážlivými výroky, naposledy zpochybnili perzekuci Romů v koncentračním táboře v Letech. Babiš si uvědomuje, že by si takovou podporou zadělal na tvrdou kritiku doma i v zahraničí.

Raději chce vytvořit koalici s některou z "tradičních" politických stran. U nich ale stále naráží na odpor kvůli svému obvinění v kauze Čapí hnízdo. Jediní, kteří připouštějí, že by v čele kabinetu skousli trestně stíhaného Babiše jako "menší zlo", jsou sociální demokraté. S tichou podporou KSČM by koalice ANO a ČSSD měla ve sněmovně pohodlnou nadpoloviční většinu.

Nyní se však ukazuje, že definitivní rozhodnutí sociálních demokratů nemusí padnout na sjezdu příští neděli. Představitelé ČSSD připouštějí, že sjezdoví delegáti nestihnou probrat nabitý program za jediný den. "Bude tam vystoupení prezidenta Zemana, volba, diskuse ke stanovám i aktuální politické situaci," zdůvodnil pro HN místopředseda ČSSD Jan Hamáček. I když se nejdřív straníci pustí do klíčových bodů − volby nového vedení a vstupu do Babišovy vlády – konečný verdikt se nejspíš o několik týdnů oddálí.

Související

Ani případná dohoda mezi vyjednávači ČSSD a ANO by však automaticky neznamenala zelenou pro společnou vládu. Nejen Hamáček, považovaný za favorita mezi uchazeči o předsednictví, v ČSSD prosazuje, aby výsledek jednání schválilo stranické referendum.

V následujících týdnech může Babiš dál hrát s kartou "programových" rozhovorů s komunisty a SPD. Při jednáních o uzákonění referenda nebo přímé volbě starostů dávalo ANO najevo návrhům těchto stran vstřícnost. Premiér se tím snaží dotlačit především ČSSD k tomu, aby přistoupila na jednání o vládě a tím odvrátila závislost kabinetu na podpoře extremistických stran.

Zatím se mu to však příliš nedaří. Fakt, že ANO na poslední dvě jednání vyslalo bývalou ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, a nikoli například Babišovu pravou ruku Jaroslava Faltýnka, lze navíc chápat jako signál, že hnutí zatím na spolupráci s komunisty a okamurovci úplně nesází.

Účinnější hrozbou pro ČSSD a ostatní demokratické strany mohou být předčasné volby. O nich Babiš nahlas a s větším důrazem zauvažoval minulý víkend. Zejména pro sociální demokracii, která utrpěla v podzimních volbách hluboké ztráty a potýká se s vysokými dluhy, by nákladná předvolební kampaň byla vyčerpávající. Předčasné volby však odmítá prezident Zeman. Babišovi to znovu zdůraznil včera v Lánech.

Související