Američan, Ital, Američan, Ital, Američan. Tak by mohl vypadat diář ministryně obrany Karly Šlechtové, kdyby si v něm vyfiltrovala absolvované a plánované schůzky s velvyslanci a ministry obrany cizích zemí v těchto dnech.

Spojené státy americké a Itálie se totiž v minulosti dostaly do finálového výběru nabídek na dodávku armádních helikoptér, které nahradí stárnoucí vrtulníky ze sovětských dob Mi-24/35. Jenže nabídka ani jedné z obou zemí nakonec podle Šlechtové potřebné parametry neměla a Češi si z nich nevybrali.

Ministryně v poslední době otevřeně hovoří o tom, že si Česko průtahy v zakázce o hodnotě deseti až patnácti miliard korun zadělává na diplomatický průšvih. "Setkala jsem se s americkým velvyslancem. Oni očekávali určité plnění, to, že budou vrtulníky dodávat," poznamenala Šlechtová po armádním velitelském shromáždění v pražských Dejvicích.

"V nejbližší době budu mít schůzku s americkým i italským velvyslancem, také s ministry obrany obou zemí," doplnila Šlechtová. Se svými protějšky z Washingtonu a Říma se sejde na okraj setkání ministrů obrany zemí NATO, které v úterý začíná.

Kromě toho se Šlechtová sejde s izraelským velvyslancem, se kterým si vyjasní, proč nyní stojí další velká zakázka - nákup osmi mobilních radiolokátorů od izraelské firmy Elta. U těch se čeká na vyjádření Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost a znalecké posudky.

A Šlechtová je příliš nechce podepisovat jako ministryně v demisi, jenže na sestavení nového kabinetu dostal Andrej Babiš od prezidenta Miloše Zemana neomezený čas.

Ministryně Šlechtová se v minulých týdnech s generálním štábem střetla v otázce, zda požadavky vojáků na vrtulníky jsou reálné, sama pro ně používala označení "sci-fi". Náčelník generálního štábu Josef Bečvář jí oponoval, vojáci nakonec vypracovali druhou specifikaci vrtulníků. Teď budou muset za asistence právníků, které jim Šlechtová dodala, udělat třetí.

"Jakmile specifikaci dostanu, tedy do týdne čtrnácti dnů, jsem připravena zpracovat zadávací dokumentaci a pustíme to," avizovala Šlechtová výběrové řízení na vrtulníky.

To se podle ní má konat v řádu měsíců a bude otevřené více státům včetně Itálie a USA.

Armáda a ministerstvo přeladí střednědobé cíle

Ministryně Šlechtová také před vojáky uvedla, že chce aktualizovat střednědobé cíle armády tak, aby byly provázané se stávajícími projekty a zakázkami. "Teď to prostě nesedí. Chci aktualizovat střednědobé cíle tak, aby byly reálné a zároveň ambiciózní," uvedla.

Konkrétnější ministryně být nechtěla. Například plán na roky 2016-2020, schválený v roce 2015, do střednědobého plánu kladl například zahraniční operace nebo rozvoj obou bojových brigád české armády.

Podle Šlechtové se v plánech rozcházejí čísla. "Pokud tam mám o dvě miliardy jinou sumu, než to bude v reálu, je to pro mě nerealizovatelné, ohrožuje nám to i predikce čerpání rozpočtů. Já utrácet chci, ale nebudu utrácet za blbosti a za něco, o čem si nejsem jistá, že to armáda opravdu potřebuje nebo že je to zrovna nutné koupit v tomto roce," řekla bez dalšího upřesnění ministryně.

Problematické jsou podle ní "téměř všechny projekty ve střednědobých cílech".

Zkuste už konečně utrácet

Premiér Andrej Babiš na setkání s veliteli armády poznamenal, že v roce 2014 činil rozpočet armády 41,1 miliardy, zatímco o čtyři roky později 58,9 miliardy. Minulá vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL k nárůstu rozpočtu ministerstva obrany přistoupila v reakci na vzestup samozvaného Islámského státu, na ruskou anexi Krymu a kritiku, že Češi jsou v Severoatlantické alianci černým pasažérem.

Rovněž americký prezident Donald Trump uvedl, že by rád viděl výrazně vyšší výdaje na obranu u evropských členů NATO.

Babiš se na setkání s vojáky přihlásil k zásluze na tom, že minulá vláda navyšovala peníze pro armádu. Ale zároveň vojáky - přestože zakázky řeší hlavně ministerstvo - pokáral: "Zkuste je už konečně utratit," řekl Babiš s tím, že po přičtení neutracených peněz z loňského armádního rozpočtu může ministerstvo obrany letos počítat s 63 miliardami korun.

Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře se česká armáda loni podílela na jedenácti zahraničních operacích, v nichž se vystřídalo přes osm set vojáků. Osm set lidí bylo také vyčleněných pro potřeby sil rychlé reakce NATO a pro EU. Jedenáctkrát musely v rámci takzvané ostré hotovosti startovat stíhačky Gripen. Armáda se pozvolna personálně naplňuje, útvary byly v průměru obsazené z 83 procent.

Související