Ani téměř po pěti letech není jasné, kdo může za sesuv dálnice D8 u Lovosic v Českém středohoří z roku 2013. Svah tehdy zavalil rozestavěnou dálnici do Drážďan a její dokončení zpozdil o více než dva roky.

Stát, zastoupený Ředitelstvím silnic a dálnic spolu se Správou železniční dopravní cesty, je přesvědčen, že viníkem je kamenolom Dobkovičky, který vlastní společnost Kámen Zbraslav. Sesuv prý způsobila vytěžená hlušina, kterou pracovníci lomu vyvezli na horní okraj svahu. Těžba navíc ovlivnila spodní vody, které svah podmáčely. Úřady proto po firmě chtějí odškodné více než miliardu korun.

Po dvojím odročení jednání začal v úterý Obvodní soud pro Prahu 5 projednávat podstatu sporu a především předčítat znalecké posudky, které si obě strany sporu nechaly vypracovat. Těch je víc než dvacet a jak stát, tak Kámen Zbraslav, už za ně zaplatily miliony korun. 

Najít znalce, který na případu ještě nepracoval

Jenže znalci se zatím nedokázali shodnout ani na tom, v jakém místě se svah utrhl. "Posudky se liší a znalci nejsou schopni se shodnout ani na tom, zda se to utrhlo zespoda či shora," konstatovala soudkyně Michala Dvořáková. A oznámila, že bude potřeba další posudek.

Sama navíc přiznala, že jen obtížně bude hledat znalce, který dané problematice rozumí a současně již pro některou ze stran posudek nedělal. "Skoro všechny znalecké ústavy už byly vyčerpány, takže výběr nebude tak složitý. Zbyli už jeden nebo dva," reagoval zástupce státu Libor Pikna.  

Dvořáková proto odročila jednání na neurčito s tím, že nejdříve musí vybrat znalecký ústav, který revizní posudek udělá. "Už mám připraveny konkrétní otázky," řekla. Nový znalec přitom jen těžko předloží nový posudek před koncem roku. Bude muset totiž projít všechny dosavadní posudky. A právník Kamene Zbraslav Pavel Sedláček navíc upozornil, že firma může výběr nového znalce napadnout, a jeho hledání se tak zdrží. "Nesmí to být znalecký ústav, který by byl konfliktní," podotkl. Sám Kámen Zbraslav již od počátku ostatně zpochybňuje posudek Vysokého učení technického v Brně, který jako viníka označil lom.

Odspodu či shora

Posudky se shodují v tom, že na sesuv mělo vliv více faktorů. Ovšem je otázka, které byly rozhodující. Všichni se shodnou na jediném: spouštěčem byly extrémní srážky.

Další problematickou okolností bylo to, že část trasy vede územím, o němž se vědělo, že mu hrozí sesuvy.

Klíčové ale bude určit, jaký podíl měly další okolnosti. Tedy to, že kamenolom vyvážel hlušinu na okraj svahu a mohl tak její vahou k utržení svahu přispět. Těžba také mohla narušit spodní vody a ty mohly svah podmáčet. A nakonec je potřeba zjistit, jaký vliv měla sama stavba dálnice – jestli a nakolik narušila spodek svahu.

Soudkyně Dvořáková četla závěry posudků takřka dvě hodiny. A zatímco posudky státu říkají, že hlavním viníkem či tím, bez něhož by byly škody výrazně menší, je kamenolom, protože vyvážel na hranu lomu suť, která svah utrhla, tak znalci kamenolomu tvrdí opak. Svah se prý utrhl odspodu – a může za to tedy zářez dálnice do nezajištěného svahu. Prakticky všechny posudky, které kamenolom dodal, říkají, že stát stavěl v problematickém území a stavbu prakticky nezajistil proti možnému utržení.

Posudek na posudek

"Pokud by nebyl realizován zářez do svahu, který nebyl zajištěný, tak by ke vzniku sesuvu nedošlo," poukázal například posudek Vysoké školy báňské na vliv stavby dálnice. "Účastníci výstavby podcenili geomechanická rizika, nepostupovali dostatečně obezřetně," dodal zase Ústav hydrogeologie Přírodovědecké fakulty univerzity Karlovy.  

Hornická univerzita v Loebenu spolu se znalci z rakouské technické kanceláře Stadlober & Doppler zase zdůraznila, že svah se utrhl zespoda rotačním skluzem a vliv lomu nebyl žádný. "Dálnice probíhá rozsáhlým sesuvným územím. Zářezem dálnice byla odebrána opora paty, aniž by byla zajištěna jiná opora," poukazují rakouští znalci.

Na to reagoval stát tím, že si na posudky Kamene Zbraslav nechal udělat oponentní posudky. A použité metody či výsledky zpochybnil. Znalec Martin Vaníček ze společnosti Geosyntetika například kritizuje rakouský posudek a tvrdí, že svah se zespodu nemohl utrhnout. "Jde jednoznačně o plošný sesuv, ne rotační. Nejdříve došlo k sesuvu v horní části výsypky v oblasti odkládání hlušiny z lomu," říká a poukazuje na fotografie.

A že je to opravdu tuhý boj, ukazuje skutečnost, že obě strany si začaly zpochybňovat znalce. Zatímco právník kamenolomu Pavel Sedláček upozornil, že někteří autoři posudků pro stát hodnotili něco, na co nemají znalecké oprávnění, zástupce státu obratem upozornil, že v tom případě mají problémy i posudky zahraničních expertů a ústavů, které dodal kamenolom. Ti totiž nemají oprávnění v Česku dělat znaleckou činnost. "To zhodnotím já, když dovolíte," reagovala soudkyně.

Ta oznámila, že projednávání odročuje na neurčito do doby, než bude hotov další znalecký posudek. Nejdříve navíc rozhodne mezitímním rozsudkem pouze o tom, kdo měl jaký podíl na sesuvu. Až poté, co tento verdikt definitivně potvrdí odvolací soud, bude rozhodovat o případné výši odškodnění.

Dva miliony za jednání

Protahování sporu se straně, která prohraje, nemálo prodraží. Kvůli obrovské sumě jsou vysoké i odměny advokátů. Ti jsou placeni podle advokátního tarifu, který jim za jeden úkon v tomto případě přisuzuje 460 tisíc korun. Stát navíc dostane DPH ve výši 21 procent.

Jedno jednání soudu tak jen na nákladech řízení stojí 1,6 milionu korun za zastoupení ŘSD, SŽDC a Kamenu Zbraslav. A stejně jsou zpoplatněny i další úkony v řízení jako sepsání žaloby či podání vyjádření. Stát již navíc zaplatil na soudním poplatku dalších osm milionů korun.

Související