Žádná z firem pořádně neví, jak se má vyvinit z trestní odpovědnosti. Je potřeba novela, která to ujasní, říká právník kanceláře Dentons

Více než rok platí právní úprava o trestní odpovědnosti firem, která ve své původní podobě začala platit v roce 2012. Novela odstartovala v prosinci 2016 a následně přinesla rekordní rok, co se týká počtu obviněných firem i zahájených soudních líčení. Ze stovek případů se však žádné z firem nepodařilo takzvaně vyvinit, neboli dokázat, že udělala vše pro to, aby její lidé nepáchali trestnou činnost. Možnost zbavit se tímto způsobem trestního stíhání byla přitom hlavní změna, kterou novela přinesla. "Pro mě osobně byla novela zklamání, proto se snažíme vysvětlit, co mají právnické osoby dělat, aby se v případě selhání jednotlivce mohly vyvinit," říká právník advokátní kanceláře Dentons Ladislav Smejkal, který je spoluautorem komentované příručky k zákonu o trestní odpovědnosti firem.

Jak se na trestní odpovědnosti firem podepsala novela z roku 2016?

Od roku 2012 se mohly právnické osoby postihovat pouze za trestné činy výslovně uvedené v katalogu trestných činů uvedených v zákoně, bylo jich celkem 83. Koncepčně se to změnilo novelou účinnou od prosince roku 2016, kdy se nově zavedlo negativní vymezení a právnické osoby se tak mohou stíhat za všechny trestné činy, kromě těch výslovně vyjmenovaných jako třeba rvačka nebo účast na sebevraždě. Zásadní změnou pak je navýšení počtu trestných činů, za které právnické osoby odpovídají z 83 na přibližně 220.

Druhou zásadní změnou, kterou novela přinesla, bylo zavedení možnosti takzvaného vyvinění. V praxi to znamená, že se právnická osoba vyhne své trestní odpovědnosti, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, aby spáchání trestného činu předešla, pokud ho bylo možno spravedlivě požadovat. Pro mě osobně byla novela zklamání, protože ležela v parlamentu docela dlouho a nakonec nebyla nijak koncepční, což jí vytýkala i řada odborníků. Osobně si nemyslím, že navýšení počtu skutkových podstat bylo něco, co by v praxi bylo skutečně potřeba. Původní zákon měl spoustu neduhů, ale ty se novelou neodstranily. Nikdo v praxi nechápal, proč se navyšují počty trestních činů a neřeší se problémy, které zákon přinášel.

Nepřineslo to větší tlak na zodpovědné chování firem?

Když se podíváme na statistiku, tak se nejvíce stíhají daňové věci. Právnické osoby byly za dobu existence zákona odsouzené nejvíce za krácení daně nebo neodvedení daně ve více než padesáti procentech případů. Dalších přibližně 25 procent jsou případy podvodů a poslední čtvrtina jsou spíše jednotlivosti jako třeba korupce, vydírání nebo porušení autorského práva. Zajímavé jsou i tresty, od roku 2012 se nejvíce ukládaly pokuty nebo zákazy činnosti.

Není málo ani případů, ve kterých byl společnosti uložen trest uveřejnění odsuzujícího rozsudku na její náklady, což je také jedna z forem trestu. V případě daňových deliktů u účelově založených společností se pak velmi často ukládal trest zrušení takové právnické osoby. Je i několik málo případů odsouzených společností, kterým soud zakázal účast na veřejných soutěžích a plnění veřejných zakázek. I po více jak pěti letech života právní úpravy jsme ale teprve na začátku, velké případy spojené s veřejnými zakázkami, jako byl třeba Buštěhrad, tak ty ještě běží.