Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (ANO) v Poslanecké sněmovně ve čtvrtek oznámil, že ministerstvo vypoví memorandum s australskou společností European Metals uzavřené loni v říjnu.

"Dnes jsem zaslal výpověď z tohoto memoranda ve formě prohlášení o jeho neplatnosti. Chtěl jsem definitivně ukončit dezinterpretace, které se objevovaly," řekl Hüner na interpelaci poslance ODS Ivana Adamce. Podle ministra Hünera vypovězení memoranda nesouvisí s nynějšími aktivitami firmy v Česku, kde podle zákonů nadále pokračuje v průzkumu a vyhodnocuje případnou efektivitu těžby.

V Krušných horách jsou asi čtyři procenta světových zásob lithia, které se využívají třeba do baterií pro elektromobily nebo na skladování elektřiny. Plány European Metals počítají se zahájením těžby a zpracováním lithia kolem roku 2023, tedy ještě v době, kdy ho na trhu nebude tak velké množství. Surovinu chce firma zpracovávat poblíž Cínovce v továrně, kterou tam hodlá postavit. Firma má k průzkumu všechna potřebná povolení, která jí vydalo ministerstvo životního prostředí, už tehdy pod vedením ministra za ANO. Do roku 2025 má firma European Metals podle českých zákonů přednostní právo požádat o těžební licenci. To znamená, že o ni nemůže požádat nikdo jiný.

"Všechna práva společnosti jsou odvozena ze současného českého právního řádu, zejména z geologického a těžebního zákona, a nikoli z memoranda. Jakékoli ukončení memoranda žádným způsobem neovlivní průzkumná práva společnosti či to, že vlastní povolení k průzkumu. Společnost pokračuje v projektu probíhajícími metalurgickými testy, diskusemi se zájemci o odběr lithia a přípravami na zkušební těžbu," uvedla v pátečním prohlášení European Metals.

Původně ministerstvo průmyslu připravovalo pouze dodatek k memorandu, kde se stát i European Metals měly vyvázat z jakékoliv právní závaznosti již podepsaného dokumentu. Jinými slovy, že nemůže být použit v případných mezinárodních sporech či arbitrážích proti Česku. Podobnou věc doporučovaly MPO i resort financí. Generální ředitel australské firmy Keith Coughlan se v lednu kvůli tomu sešel s Hünerem a případný dodatek nevylučoval. Coughlan už loni na tiskové konferenci zdůrazňoval, že možnost arbitráže European Metals nedává ani současný dokument. Podle Hünera však nakonec firma European Metals žádnou odpověď na výzvu MPO k jednání neposlala, což je důvodem pro to, že ministerstvo memorandum vypovědělo.

Na otázku, jestli neupřednostnil politiku před ekonomikou, ministr Hüner redakci HN odpověděl: "Velmi pečlivě jsme vážili každý krok, protože každý neuvážený krok pod politickým tlakem by mohl znamenat možné spory a finanční zátěž pro stát. Což nemůže žádný soudný ministr dopustit ani pod politickým tlakem. Pro mě bylo spíše osobně velmi zatěžující, že se celá věc táhla," řekl ministr.

Kauza lithium vypukla těsně před volbami, i díky dezinformačním webům

Memorandum se loni před parlamentními volbami stalo důležitým tématem, u něhož se spojili Babišovo ANO, komunisté a Okamurova Svoboda a přímá demokracie. Tyto strany, které mají v současné sněmovně celkem 115 mandátů, před volbami prosadily usnesení, které memorandum s Australany napadá jako nevýhodné a žádá jeho vypovězení.

Tyto tři strany spolu po volbách úzce spolupracovaly na prvním jednání sněmovny, kde se obsazovaly funkce v parlamentu. V případě KSČM nyní probíhá i vyjednávání o možné podpoře nynější menšinové vlády ANO. Komunisté s tématem obrany českého lithia proti cizincům hodně operují a dávali si ho jako jednu z podmínek pro podporu vlády.

Na vypovězení memoranda proto výrazně tlačí premiér v demisi Andrej Babiš, který ještě před lednovým zasedáním svojí menšinové vlády tvrdil, že memorandum považuje za neplatné, a chtěl, aby se do průzkumu ložiska zapojil i státní podnik Diamo.

Kauzu lithium rozdmýchaly dezinformační weby. Dva dny po podepsání memoranda vydaly dezinformační weby zprávu, že "ČSSD připravuje tunel a chce Čechy připravit o peníze z lithia". V textu se navíc objevila výzva volit Svobodu a přímou demokracii Tomia Okamury (SPD).

Australané investovali stovky milionů, chtěli ho zpracovávat v Česku

Australská firma European Metals už do desítek průzkumných vrtů, jejichž výsledky jsou v jejím vlastnictví, investovala 350 milionů korun. Australané investovali do českého držitele licence Geomet, kterého v roce 2013 přímo koupili. Už v memorandu z října 2016, které Babiš napadá jako nevýhodné, se Australané zavázali zpracovávat horninu s obsahem lithia přímo v Česku. Právě zpracování lithia na takzvaný lithiový karbonát je to, co mu reálně dává hodnotu.

Pro European Metals je memorandum, jako má třeba těžební gigant Rio Tinto se srbskou vládou u ložiska v oblasti Jadaru, důležité. Hlavně kvůli potenciálním budoucím investorům. Zrušení memoranda může negativně ovlivnit cenu akcií společnosti, která získává kapitál na londýnské burze a stále funguje jako relativně rizikový těžařský start-up.

Poměrně problematické je i zapojení státního podniku Diamo (s nímž navíc počítá i European Metals), protože by fakticky vrátilo situaci na Cínovci do stavu v roce 2010, kdy se s průzkumem začalo. Diamo má sice z minulosti zkušenosti s těžbou uranu, již řadu let se ale věnuje hlavně rekultivacím a s lithiem nemá vůbec žádné zkušenosti. Australané by sice podle zákona nakonec museli státu předat výsledky svého průzkumu. To se dá ale udělat pouze formálně, což znamená, že jejich využití bude nulové. Diamo navíc logicky nemá na podobnou práci potřebné lidi. A nevyřešilo by to ani zapojení jiné státní instituce – České geologické služby, o níž se mluví.

Pokud bude chtít těžit stát, bude to stát miliardy a lithium zřejmě výrazně ztratí na ceně

Lidé, kteří se v problematice orientují, pro HN již dříve uvedli, že považují za možné, že si stát nakonec státní kontrolu nad těžbou lithia prosadí. Kromě právních problémů ale bude muset do projektu investovat řádově miliardy korun. A dostat projekt do stavu, v jakém je nyní, může trvat několik let. První lithium z Cínovce by se tak na trh dostalo až v době, kdy už ho nemusí být takový nedostatek, což by surovinu zlevnilo.

Cínovec navíc není jediná lokalita s lithiem v Evropě. Kromě Srbska jde například o těžbu na německé straně Cínovce. Případná těžba zde nenaráží na žádné problémy od německé vlády. Poloviční podíl v projektu loni koupila těžební společnost Bacanora Minerals. Jde o těžebního investora, který například rozjíždí i důl v Mexiku, kde se má s těžbou lithia začít v roce 2020. Odebírat ho bude automobilka Tesla Motors.

Související

Česko se tedy může dostat do situace, kdy by nezpracovanou horninu jen vyváželo do závodu, jenž vznikne na německé straně Krušných hor, protože by se tam s těžbou začalo dříve. Tamní firma Deutsche Lithium dokončí studii proveditelnosti těžby už za rok. Podobně jako to plánovala australská společnost European Metals.

Právě čas je podle Pavola Krúpy z Arca Capital, který od loňska nakoupil asi jedno procento v European Metals, významným rizikem projektu. Celosvětový zájem o lithium nebo kobalt, jejž táhne dopředu očekávaný rozvoj elektromobility a skladování energie, vede k přípravě mnoha dalších těžebních projektů. Významné rozšíření těžby se chystá v Chile a Argentině, které již teď patří k hlavním producentům této suroviny.

S přispěním Radka Bartoníčka

Související