Plánované zvýšení důchodů od příštího roku by zřejmě mohla vláda Andreje Babiše financovat z peněz na privatizačních účtech. Chce to udělat tak, že po dvanácti letech změní zákon o zrušení Fondu národního majetku (FNM), aby se snáze dostala k jeho miliardám.

Babišova vláda se minulý týden rozhodla, že od ledna 2019 přidá seniorům nad 85 let tisíc korun měsíčně. Podle propočtů vlády by i ostatní důchodci měli dostat přidáno minimálně 540 korun.

Státní pokladnu vyjde slibované navýšení důchodů zhruba na 14,5 miliardy korun.

Na zaplacení tohoto zvýšení důchodů chce Babišův kabinet v demisi použít 22 miliard korun, které jsou nyní na účtech FNM.

"Myslím si, že ten účet už dávno neměl existovat. Slouží na výnosy z dividend nebo prodej majetku. A už v minulosti byl používán na převod do státního rozpočtu a ty peníze sloužily na financování důchodů," uvedl Babiš. Dodal, že letos poprvé bude důchodový účet v přebytku, a podle současného znění zákona tak nemohou být peníze převedeny do rozpočtu. "A proto navrhujeme tu novelu," řekl.

Fond národního majetku

Fond národního majetku zřídila vláda v dubnu 1991 pro správu státního majetku a jeho privatizaci. Byl faktickým vykonavatelem rozhodnutí vlády a privatizaci technicky zajišťoval.

Zanikl k 1. lednu 2006 a jeho agendu převzal odbor ministerstva financí, který nadále spravuje speciální privatizační účet. Do něj plynou peníze i dividendy státních podniků, jejichž podíly stát vlastní.

Jeho příjmy jsou primárně určeny na sanaci starých ekologických škod a vyrovnání případného schodku důchodového účtu.

Fond za 15 let svého fungování rozprodal majetek za zhruba 400 miliard korun, z toho více než polovinu získala z privatizace vláda Miloše Zemana.

Ta navíc – oproti jiným vládám – drtivou většinu prodala zahraničním investorům. Největší transakcí byl v roce 2002 prodej Transgasu – tedy distributora plynu – do rukou RWE za 4,1 miliardy eur.

Největší příjmy měl FNM za dobu svého působení v roce 2002, kdy do něj za prodej majetku a akcií nateklo kolem
120 miliard.

Podobně úspěšný byl ještě rok 2005, poslední rok existence fondu, kdy prodej vynesl sto miliard korun.

V následujících letech po zrušení FNM už tekly do takzvaných zvláštních fondů privatizace jen peníze z dividend, zejména pak z polostátního ČEZ.

Rekordní byl v tomto směru rok 2010, kdy valná hromada schválila dividendu na akcii 53 korun, což státu vyneslo téměř dvacet miliard korun.

V následujících letech byl tento příjem kolem patnácti miliard korun ročně.

Vloni už to ale bylo jen dvanáct miliard a tato částka má klesat i v dalších letech.

Fond skončil s 1. lednem 2006 a zůstaly po něm takzvané zvláštní účty privatizace a na nich peníze za zprivatizovaný majetek a z dividend ze zprivatizovaných podniků. Každý rok do něj navíc natečou další miliardy z dividend privatizovaných podniků, přičemž 80 procent z toho jsou dividendy společnosti ČEZ.

Samo ministerstvo financí přitom upozorňuje, že požadavky, které bude třeba z peněz fondu v budoucnosti zaplatit, mohou dosáhnout v součtu částky přesahující 140 miliard korun.

"V případě, že by došlo k neočekávanému výpadku příjmů, nebude ve Fondu privatizace dostatek aktiv pro krytí všech potenciálních závazků a finančních požadavků," upozornilo ministerstvo.

Babišova vláda nyní omezila možnosti, na které lze peníze z účtů FNM použít, a naopak umožnila jejich převedení do státního rozpočtu. Stejně tak chce mít ministerstvo financí nově možnost posílat peníze opačným směrem, tedy z rozpočtu na zvláštní účty privatizace.

Už nyní chce ministerstvo financí například ukončit vyplácení dotací z peněz fondu státnímu podniku Diamo na odstraňování následků těžby uranu ve Stráži pod Ralskem.

Diamo se má nadále financovat pouze z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu. To se nyní z bývalých ekologických škod stará pouze o uranové doly a likvidaci ostravských lagun, což je však jen zlomek ekologických škod, které se dosud platí z FNM.

Podle bývalého náměstka ministra financí Ondřeje Závodského existuje dalších 325 smluv o likvidaci ekologických škod, které se nadále budou muset z fondu hradit.

"Důležité je, aby sanace ekologických škod měly absolutní přednost. Výnosy z privatizace byly od počátku primárně určeny tomuto účelu," uvedl Závodský.

Ministryně financí Alena Schillerová však odmítá kritiku, že by přijetím novely vzniklo riziko nedostatku prostředků na ekologické programy.

"To je omyl, tyto výdajové tituly z privatizačních účtů budou mít nadále prioritu a v případě potřeby bude naopak možné čerpat na ně prostředky ze státního rozpočtu, což doposud nešlo," vysvětluje Schillerová.

O peníze z fondu má přijít také ministerstvo kultury nebo státní fondy dopravní infrastruktury a rozvoje bydlení.

Podle bývalého předsedy Romana Češky (z let 1994 až 1998) byly peníze z fondu "už v dávné historii" určeny na financování důchodové reformy.

"Vzhledem k tomu, že se v důchodové reformě nic neděje, je logické, že někdo přemýšlí, že s tím udělá něco jiného," řekl Češka pro HN.

Financování důchodové reformy ovšem není to samé co převedení peněz na jednorázové zvýšení důchodů.