Na půdě Univerzity Karlovy se v pátek konalo sympozium nazvané Právní aspekty kampaně MeToo. Na místě proti němu protestovala skupina bývalých i současných studentů, kterým vadilo například názorové složení diskutujících.

Studenti a absolventi na Facebooku  kritizovali, že sympozium se prezentuje jako názorově neutrální, ale ze seznamu vystupujících je zřejmé, že jde jen o představitele kritiků kampaně MeToo. Mezi účastníky také postrádali akademiky, kteří se problematice práva, diskriminace a genderu dlouhodobě věnují. Osobně před sídlem Univerzity Karlovy v pražském Karolinu upozorňovali na to, že mezi vystupujícími nebyly přiměřeně zastoupeny ženy. 

Na sympoziu vystoupil například senátor Jaroslav Kubera (ODS), bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), sociolog Petr Hampl, sexuolog Radim Uzel nebo sexuoložka Laura Janáčková.

"Podle mě na takových odborných akcích pohlaví nerozhoduje. Považoval bych to dokonce vůči odborníkům za znevažující, kdyby pohlaví mělo být kritériem. Není to žádná diskriminace, sám mám radši ženy než muže. Máme i konference, kde je převaha žen," odrážel kritiku, že mezi vystupujícími jsou ženy v menšině, právník Karel Havlíček, který akci moderoval.

Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala na úvod programu řekl, že ponižování není jen záležitostí vztahů mezi muži a ženami, připomněl zkušenosti z vojenské služby. Za podstatný označil dialog. "Měli bychom se bavit s těmi, kdo mají jiný názor, ponižování je jedním z témat, které by mělo být rozebíráno ze všech pohledů," uvedl. Všechny činy je však podle něj z právního hlediska nutné posuzovat v čase, místě a kontextu, ve kterém se odehrávají.

Druhý řečník, senátor Jaroslav Kubera, zaútočil na demonstranty před budovou a na kritiky akce: "Genderky se nějak rozčilovaly, že je tu málo žen. Ony asi hlavně nepochopily, že je to o mlčenlivosti advokátů, ne o sexu."

"Nebýt #MeToo a sexuálního harašení, tak jsem nemohl oslavit zlatou svatbu. Čím asi můj vztah začal? Sexuálním harašením, na ksicht bych ženu asi nenalákal. Já se ale vždy zeptám," doplnil.

"Musíme bojovat s korektností, ale ve vší slušnosti," dodal. Sexuální násilí podle něj každý odsoudí. "Ale to neznamená, že se nemůžeme k ženám chovat galantně, flirtovat s nimi, bavit se s nimi. Ony se s tím většinou, až na výjimky, kterých se MeToo většinou netýká, dokážou vypořádat," řekl.

Soudce pražského městského soudu Ladislav Hejtmánek varoval před lynčováním na sociálních sítích. Pohnutkou nynějších oznámení o sexuálním obtěžování podle něj bývá hlavně pomsta, která plodí pomstu další. "Pokud v současné době něco takového připomenu, a to v takové intenzitě, že někoho příslušnou nálepkou veřejně označím a zaštítím se sociální skupinou, tedy davem, čímž ho zároveň vydám k rozsudku tomuto davu - k lynči, tak ať mi nikdo netvrdí, že to z psychologického hlediska dělám pro nějaký svůj osobní dobrý pocit," uvedl.

Někdejší šéf diplomacie Cyril Svoboda řekl, že MeToo je jen o tom být "in". "Říct: 'Já jsem také atraktivní, také o mě byl zájem'," uvedl. "Já chci, abychom byli stateční a byli 'out' a nenechali se vláčet," dodal.

"Poplácaných zadků sestřiček byly desítky, to by bylo dnes na doživotí. Někdy mě ale odradil pohled sestřičky a bylo jasné, že se nemohu ani přiblížit," vzpomínal na svou kariéru sexuolog Radim Uzel.

Advokát Tomáš Sokol řekl, že MeToo je na jednu stranu hysterií, na druhou však zdůraznil, že problém fakticky existuje.

První ženou, která na diskusi vystoupila, byla sexuoložka Laura Janáčková. "Za dobu trvání mé přednášky bude na světě souložit 700 tisíc lidí. My tady nesouložíme, někteří by možná chtěli, ale ne vždy se jim dostalo rovnosti. Samička si vybírá muže podle kritérií. Často převládají zdroje, atraktivita je až na třetím místě. Žena se tak často ráda podělí o bohatého muže, než aby měla jednoho chudého jen pro sebe," řekla s tím, že muži si zase často vybírají ženy podle atraktivity.

Bývalá lyžařka a olympijská vítězka z Turína Kateřina Neumannová hovořila o sexuálním obtěžování na sportovních akcích. "Každá žena, včetně sportovkyň, by si měla umět vytvořit osobní prostor. Jak si ho nastaví, je na ní, měla by si ho i umět chránit. Ale na to, že byl porušen, se nevzpomínejme po deseti a více letech," uvedla.

Akce měla záštitu předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, předsedy sněmovny Radka Vondráčka či rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy.