Jsme světová špička v chovu nosorožců i žiraf. Měli jsme i největší žirafí stádo na světě, to ale nechala utratit StB, říká šéf královédvorské zoo

Čísla z její výroční zprávy jsou přibližně stejná jako u středně velké firmy. Roční výnosy kolem 180 milionů korun, 160 zaměstnanců, přes půl milionu návštěvníků. Veřejný zájem o práci ředitele druhé největší české zoologické zahrady je ale přece jen trochu jiný.

Safari park ve Dvoře Králové nad Labem je díky své orientaci na africkou zvířenu, pestré paletě druhů a otevřeným výběhům mezi českými i evropskými zoologickými zahradami nepřehlédnutelný. V chovu nosorožců a žiraf je dokonce světovou špičkou a jeho ředitel Přemysl Rabas je známou postavou. "Naše zahrada díky výjimečným výpravám bývalého ředitele Vágnera přivezla z Afriky do Evropy tolik zvířat, že hrála velmi významnou roli v chovech mnoha dalších evropských zoo, což jí vyneslo velkou prestiž a zájem. I ona ale musí reagovat na situaci na trhu a myslet na marketing," říká před novou letní návštěvnickou sezonou Rabas.

Královédvorská zoo je sice akciová společnost, ale stoprocentně vlastněná Královéhradeckým krajem, který ji dotuje. Musí to být přece jen jiné – vést podnik s určitou jistotou než soukromou firmu.

Je sice fakt, že dostáváme od kraje ročně kolem padesáti milionů korun a od státu zhruba milion, od státu se ale subvence v časech ekonomické krize výrazně zmenšila a už se nevrátila zpět. Na zbytek rozpočtu, tedy zhruba 130 milionů, si musíme vydělat také sami. A tržby od návštěvníků, vloni jsme měli 66 milionů, zdaleka nestačí. Zbytek je z naší podnikavosti, z hotelu, restaurací, kempu. Takže je sice pravda, že zhruba třetinu dostáváme, ale i řada čistě soukromých podniků využívá nejrůznější dotace, takže se domnívám, že se řízení zoo od komerčních zařízení zase moc neliší.

Když jste v roce 2012 jako ředitel nastupoval, návštěvnost zahrady byla 370 tisíc lidí za rok – a od roku 2016 je to už zase přes 500 tisíc. Asi tam bude jistý vliv odeznívající krize, ale stejně se vám muselo podařit lidi něčím přilákat.

Vrátili jsme se naštěstí k číslům, kde by Dvůr měl být, mezi pěti sty a šesti sty tisíci návštěvníků ročně. Možná by šlo i více, ale je otázka, zda by to pak bylo pro návštěvníky komfortní, zda by se tu nemačkali.

Především jsem od nástupu chtěl, aby zahrada reflektovala svoji historii. Do té se nejvýrazněji zapsal v sedmdesátých a osmdesátých letech Josef Vágner, kdy se zoo výrazně specializovala na africké kopytníky, kterých on, kromě nějakých opic a ptáků, z Afriky přivezl více než dva tisíce. Například žirafy, nosorožce, zebry. Pro řadu evropských zoo tahle zvířata a jejich potomci dodnes tvoří základ chovu, tak byly jeho cesty a přínos unikátní. A naše zahrada je v tomto oboru dodnes mezi světovou špičkou. Jenže konkurence nespala a české zahrady se po revoluci postupně velmi zkvalitnily a rostla jim návštěvnost.

K tomu přibyly různé zábavní parky, iQlandia, Techmania, Dolní Vítkovice atd.

Za Vágnera přijely autobusy ROH a návštěvnost byla daná.

Jaká tehdy vlastně byla?

Taky dosahovala většinou zhruba půl milionu lidí ročně. Ale když Vágner přivezl první velká zvířata a pak když tu bylo největší stádo žiraf na světě, tak šla i k sedmi set tisícům. Dnes je situace mnohem těžší kvůli širší konkurenci. Proto jsem přišel s konceptem zahrady, která se musí odlišit od ostatních, využít historie a ještě mnohem více se orientovat na Afriku než dříve. Což znamenalo přesvědčit i kolegy, abychom neafrická zvířata postupně nahradili africkými, což se dodnes povedlo z devadesáti procent – a máme nejen kopytníky, ale i ptáky, plazy, ryby, všechno. Přes dva tisíce zvířat a kolem 400 druhů. A k tomu se snažíme připojit i kulturu, kuchyni, v některých stáncích v sezoně obsluhují Afričané, v podvečer bubnují, hraje jejich hudba, postavili jsme vesničku, je tu safari kemp, hotel v blízkosti safari. Tím vším chceme dosáhnout toho, aby člověk Afriku pocítil, když sem přijde. Když se tu například host ubytuje a večer na terase popíjí víno, tak se před ním prochází žirafy a zebry. A když usíná, slyší hyenu a kousek za stanem mu zařve lev.