Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) bude na nejdůležitější schůzce zemí Evropské unie v Bruselu zastupovat nejen Česko, ale i své rodné Slovensko. Podle informací HN ho o to požádala Bratislava. Babiš tak bude v pátek na summitu Evropské rady, tedy na schůzce lídrů členských zemí EU, mluvit za Čechy i Slováky. Evropská rada rozhoduje o hlavních záležitostech v EU. 

"Slováky bude v pátek, možná i ve čtvrtek večer, zastupovat premiér Babiš. Na následném pátečním summitu zemí eurozóny toto zastupování převezme Rakousko," řekl HN mimo záznam vysoce postavený český diplomat. Slovenská strana to zatím nechtěla oficiálně potvrdit s tím, že vše oznámí během čtvrtečního dopoledne. Sdělila ale, že nový slovenský premiér Peter Pellegrini do Bruselu skutečně pojede jen na čtvrteční jednání summitu.

Pellegrini pak ze summitu odjede předčasně kvůli domácí vnitropolitické krizi. Ještě ve čtvrtek dopoledne by měl jeho vládu jmenovat prezident Andrej Kiska, v pátek Pellegrini požádá v parlamentu o důvěru. Pellegrini se má stát premiérem po rezignaci Roberta Fica, který odešel po krizi, jež vypukla v důsledku zavraždění novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové.

Na summitu může podle pravidel členskou zemi EU reprezentovat jedině její premiér či prezident. Pokud ani jeden z nich nemůže, zastupování musí převzít nějaký jiný stát. Stává se to zcela výjimečně, ale podobné případy se najdou. Například tehdejší slovenský premiér Fico zastupoval Čechy během druhého dne summitu EU loni v březnu. Premiér Bohuslav Sobotka tehdy musel odjet na sjezd své ČSSD. "Pro Česko bude lepší, když ho bude zastupovat Fico, než aby tam seděl prezident Zeman," řekl tehdy HN český diplomat.

Podle zdrojů HN byl tehdy Sobotka rozčilený na tým ČSSD v Lidovém domě, když se dozvěděl, že kvůli sjezdu bude muset odjet z evropského summitu o den dřív. To, kdy se bude summit konat, bylo známo minimálně půl roku předem, takže Sobotka svým stranickým kolegům vyčítal, že nedokázali termín sjezdu přizpůsobit jeho povinnostem jakožto premiéra.

Sobotka zase na neformální vrcholné schůzce v maltské Vallettě v listopadu 2015 hájil zájmy Polska. Požádala ho o to tehdejší polská premiérka Ewa Kopaczová, která nemohla přijet, protože poprvé po volbách zasedal nově zvolený polský parlament. Prezident Andrzej Duda tehdy i přes prosby premiérky odmítl svolat zasedání poslanců v jiném termínu.

Vzájemné záskoky jednotlivých zemí jsou výjimečné, ale stávají se. Za nemocného kyperského prezidenta Nikose Anastasiadese jeho roli jednou převzal šéf řecké vlády Alexis Tsipras. Když tehdejší britský premiér David Cameron z jednoho ze summitů odjel dřív, pravomoc hájit britské zájmy od něj dostal předseda nizozemské vlády Mark Rutte.
Vzájemné zastupování je tak i ukazatelem toho, jaké země k sobě v rámci EU mají blízko. Slovensko je pro Čechy první volbou, což platí i naopak. Každá země si může sama určit jiný stát EU, který ji bude na summitu v případě nutnosti zastupovat.

Lídři zemí unie budou na summitu ve čtvrtek jednat například o americkém záměru uvalit cla na dovoz oceli a hliníku nebo o reakci na útok chemickou látkou novičok v Británii na bývalého ruského špiona. Britové z něj obvinili Rusko, EU je podle očekávání podpoří.

V pátek by pak měl summit schválit takzvané přechodné období po brexitu, o které požádala Británie. To znamená, že ještě skoro dva roky poté, co Britové z EU vystoupí, se na jejich vztahu s EU nic nezmění, a firmy tak budou mít čas připravit se na následný definitivní odchod. Londýn ale na rozdíl od současnosti nebude mít slovo při přijímání nových evropských zákonů.

Poté se v pátek sejde summit jen 19 zemí, které mají euro. Budou na něm jednat o tom, jak by se měla eurozóna změnit. V plánu je například možnost, aby státy s eurem mohly čerpat podporu ze společného evropského rozpočtu v případě, že je zasáhne náhlá ekonomická krize nebo se pustí do důležitých, ale bolestných reforem.