Pět ze šesti obětí čtvrtečního výbuchu v kralupské chemičce byli rumunští občané. Oznámilo to rumunské ministerstvo zahraničí. Zástupci rumunské ambasády v Praze navštívili také dvě pražské nemocnice, které pečují o osoby zraněné při neštěstí, aby zjistili, zda Rumuni nejsou i mezi nimi.

"Počet rumunských občanů, kteří zahynuli následkem tragické události, se zvýšil na pět," oznámilo v pátek ministerstvo. Předtím podle AFP hovořilo o úmrtí tří Rumunů při explozi.

Obě nemocnice, motolská a vinohradská, kde jsou hospitalizovaní zranění, zatím informace o jejich národnosti neupřesnily. Stav pacienta ve vinohradské nemocnici, který utrpěl popáleniny druhého stupně na deseti procentech těla, je podle Hany Vránové z tiskového oddělení stejný jako ve čtvrtek večer. "Pacient je stabilizován a stále hospitalizován na Klinice popáleninové medicíny," řekla Vránová. Hospitalizován zůstává i pacient s devastujícím poraněním obličeje, který byl převezen do Fakultní nemocnice v Motole.

Vyšetřování čtvrtečního výbuchu tankovací nádrže v kralupské chemičce patřící koncernu Unipetrol pokračuje. Policisté zjišťují, zda neštěstí nezpůsobilo porušení předpisů bezpečnosti práce. 

Čtvrteční exploze v chemičce v Kralupech nad Vltavou je jednou z největších tragédií v průmyslových provozech v Česku za posledních 50 let. 

Oběťmi neštěstí nejsou zaměstnanci Unipetrolu, ale dodavatelské firmy. "Při výbuchu bohužel došlo k úmrtí pracovníků dodavatelských firem, chceme proto vyjádřit hlubokou soustrast pozůstalým," uvedl generální ředitel skupiny Unipetrol Krzysztof Zdziarski. Mimořádná událost podle firmy nijak nesouvisí s plánovanou odstávkou rafinerie - největší v její historii - která začne v úterý 27. března a potrvá do 9. května.

Podle velitele zásahu hasičů Martina Legnera byla nádrž, ve které zasahovali, odstavená a je otázka, proč vlastně k explozi došlo, nedá se ale vyloučit ani nedbalost. Hasiči byli na zásah dobře připravení, v areálu chemičky totiž cvičí každý rok pro případ mimořádných událostí. Podle Legnera lidé u nádrže nemohli výbuch přežít.

"Myslím si, že přesnou příčinu dnes ani znát nebudeme. Každopádně žádný další výbuch nebo požár nehrozí," uvedl ve čtvrtek mluvčí krajských hasičů Petr Svoboda.

Událost dočasně zastavila distribuci pohonných hmot přes silniční terminál v Kralupech nad Vltavou. Mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl upřesnil, že distribuční areál, z nějž putují pohonné látky, stojí před rafinerií. "Chemická výroba v rafinerii dotčena nebyla," uvedl v ČT mluvčí.

Výbuchu předcházelo čištění prázdné nádoby na pohonné hmoty, podle krizového řízení města pravděpodobně firma nedodržela technologický postup. Další výbuchy nehrozí, obyvatelé města nejsou ohroženi. Podle starosty Kralup Petra Holečka výbuch nastal v místě, které je od města daleko. Příčinu ani výši škod zatím nelze určit.

Soustrast rodinám obětí vyjádřila řada politiků včetně prezidenta Miloše Zemana, soustrastný telegram zaslal Zemanův slovenský protějšek Andrej Kiska a nový slovenský premiér Peter Pellegrini. Ministr průmyslu Tomáš Hüner (za ANO) uvedl, že jde o největší tragédii za poslední desítky let. Ubezpečil, že ČR nehrozí výpadek v zásobování trhu palivy. Za velké neštěstí označil z Bruselu událost premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). "Ta chemie občas je taková, ale tam asi selhal lidský faktor," míní. Ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že bude požadovat precizní kontroly, aby se podobným událostem předcházelo.

Zástupkyně mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jana Jandová řekla, že podle informací integrovaného záchranného systému na místě neunikly nebezpečné látky do vzduchu ani do vody.

Firma Synthos, jejíž zařízení vybuchlo ve čtvrtek v Kralupech, patří druhému nejbohatšímu Polákovi Michalu Solowowi, jehož majetek je odhadován na v přepočtu téměř sedmdesát miliard korun. Solowow je de facto nejbohatší osobou v Polsku, protože nejvíce majetku v Polsku patří dceři a synovi Jana Kulczyka, který před několika lety nečekaně zemřel.

Solowow je ze středopolských Kielc, vlastní i další průmyslové firmy. Chemická skupina Synthos, která má sídlo v Osvětimi, je podle think-tanku Polityka Insight největším výrobcem kaučuku na světě.

Přehled nejtragičtějších výbuchů v průmyslových objektech v Česku od 60. let:

18 obětí:

28. února 1975 - Při výbuchu v teplárně v Brně - Špitálce, způsobeném vznícením uhelného prachu používaného k vytápění, byly smrtelně zraněny čtyři osoby. Dalších 24 lidí utrpělo vážná zranění, kterým 14 z nich později podlehlo.

17 obětí:

19. července 1974 - Při požáru po výbuchu v Chemických závodech v Záluží u Mostu zahynulo na místě 15 osob, další dvě zemřely v nemocnici, 79 lidí bylo zraněno. Příčinou neštěstí byla zanedbaná údržba.

Osm obětí:

14. listopadu 1967 - Při výbuchu v Blanických strojírnách ve Vlašimi (tehdejší název podniku Sellier&Bellot) zemřelo sedm lidí, dalších 22 utrpělo zranění. Jeden člověk zahynul později při záchranných pracích.

Šest obětí:

22. března 2018 - Při výbuchu v areálu chemičky v Kralupech nad Vltavou na Mělnicku zemřelo šest lidí a další byli těžce zraněni.

Pět obětí:

28. května 1984 - V chemičce Synthesia v Pardubicích-Semtíně explodoval sklad se střelným prachem. Neštěstí si vyžádalo pět mrtvých, 200 zraněných a značné materiální škody.

Čtyři oběti:

11. června 1964 - Při výbuchu omylem přidaného muničního materiálu ve vysoké peci v Třineckých železárnách zemřeli čtyři lidé. Tři hutníci byli zraněni těžce a čtyři lehce.

20. dubna 2011 - Výbuch v areálu pardubické firmy Explosia zničil dva železobetonové podzemní objekty, další budovy poškodil. V objektu se vyráběl Perunit, což je trhavina dynamitového typu. Exploze usmrtila čtyři lidi, dalších devět se zranilo. Přesnou příčinu neštěstí se nepodařilo určit.

Tři oběti:

24. srpna 1974 - Výbuch benzínových par v oddělení výroby náplastí v národním podniku Chemofarma v Ústí nad Labem si vyžádal tři oběti a dva těžce popálené zaměstnance.

21. září 2015 - Při výbuchu střelného prachu ve skladu materiálu pro výrobu zápalek do nábojů ve vlašimské zbrojovce Sellier&Bellot zemřeli tři lidé.

Zdroj: ČTK

S přispěním Martina Ehla.