Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz získali ve třetích volbách v řadě silný mandát. Podle předběžných výsledků po sečtení 97 procent hlasů by mohl mít Fidesz opět ústavní většinu, i když jen těsných 133 hlasů ze 199 v jednokomorovém parlamentu.

Ukázalo se, že Fidesz byl schopen mobilizovat více voličů než opozice, která se na jednotnějším postupu domluvila až dva dny před nedělním hlasováním. Vyšší účast kolem sedmdesáti procent měla nahrát opozici. Ale kromě Budapešti Fidesz porazil své soupeře po celé zemi kampaní soustředěnou na jedno téma: varování před nebezpečím plynoucím z migrantů a před těmi, kteří údajně migranty zvou do Maďarska, tedy Organizací spojených národů a miliardářem Georgem Sorosem. Lidé přišli ve velkém hlasovat i na venkově, kde má Fidesz nejsilnější pozici.

"Vyhráli jsme klíčové vítězství. Získali jsme šanci bránit Maďarsko," řekl ve vítězné řeči v noci Viktor Orbán, který se v kampani prezentoval jako vůdce těch, kdo budou bránit křesťanskou Evropu.

Orbánovo vítězství už přivítala populistická pravice po celé Evropě. Jako první blahopřála šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová.

Opozice, která si dělala naděje, že Orbána přinejmenším zbaví ústavní většiny, se připravuje na těžší život. Své místo šéfa nejsilnější opoziční strany chce nabídnout k dispozici Gábor Vona, jehož konzervativní Jobbik skončil na druhém místě s odhadovaným ziskem 26 křesel.

Rezignovalo vedení socialistické strany, která získala 20 křesel. Demokratická koalice socialistického expremiéra Ference Gyurcsániye skončila čtvrtá s devíti křesly. Další v pořadí je zeleně liberální strana Politika může být jiná (LMP) s osmi křesly. Po jednom poslanci získaly v jednomandátových obvodech další tři menší strany.

Opozice nebyla schopna se domluvit na jednotném postupu vůči Fideszu a postavit jak jednotnou kandidátku, tak ani vystupovat jednotně v jednomandátových obvodech, kde se volí 106 ze 199 poslanců.

Fidesz zároveň zemi válcoval pomocí mediální mašinerie státních i soukromých médií, která od roku 2010, kdy drtivě vyhrál, postupně ovládl. K vítězství Fideszu napomohl jak volební systém, který Orbán po roce 2010 prosadil s novou ústavou, tak i hlasy Maďarů ze zahraničí, kterým vláda Fideszu dala volební právo a kteří už před čtyřmi lety pomohli vládní straně získat těsnou ústavní většinu.

Vítězství Fideszu je špatnou zprávou pro Evropskou unii, která se není schopna vyrovnat s nástupem populismu od jeho vítězství v referendu o členství Velké Británie v roce 2016. Ve Francii sice populisty porazil Emmanuel Macron, ale v Německu jsou nyní pravicoví populisté nejsilnější opoziční silou, v Rakousku jsou koaliční stranou a v Itálii jednají o zformování vlády.

Orbán měl dosud na evropské půdě ochrannou ruku v Evropské lidové straně a v německých konzervativcích Angely Merkelové. Tolerance Orbánova režimu, který tvrdě potlačoval opozici, svobodná média a právní stát, se ale nejspíš nyní změní, protože maďarský vůdce s autoritářskými sklony inspiroval mnohá podobná evropská hnutí včetně například nyní vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost nebo rakouských Svobodných.

Očekává se, že Orbán bude nyní ještě tvrdší vůči zbývajícím nezávislým médiím a vůči nevládním organizacím, zejména vůči nadaci Open Society miliardáře George Sorose. "Toto vítězství Orbána postaví do konfliktu se snahou Macrona a Merkelové reformovat a oživit Evropskou unii," uvedl Mujtaba Rahman, analytik konzultační firmy Euroasia Group.