Lékaři protestují proti snahám o změkčení takzvaného protikuřáckého zákona. Na pomoc si vzali čísla, která podle nich dokazují, že zákaz kouření v restauracích a na dalších veřejných místech už má pozitivní dopady na lidské zdraví.

"Nemoci jako rakovina nebo chronická obstrukční plicní nemoc, způsobené pasivním kouřením, budou klesat až po letech. Ale prakticky hned klesá počet srdečních infarktů, a to hlavně u mladých do 60 let. V různých zemích o různá procenta," uvedla Eva Králíková, vedoucí pražského Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN.

K poklesu došlo i v Česku, byť Králíková upozorňuje, že na skutečně průkazná čísla je třeba si počkat nejméně rok, raději dva až tři. Zákaz kouření v Česku platí od loňského posledního května.

Pokles je patrný při srovnání dat z předloňského a loňského šestiměsíčního období od července do listopadu. Čísla pocházejí z Národního registru hospitalizovaných, který vede Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Počet případů, kdy pacienti skončili v nemocnici s akutním srdečním infarktem, klesl o více než 7 procent z 10 tisíc na necelých 9,3 tisíce. U lidí pod 60 let je pokles dokonce třináctiprocentní.

S anginou pectoris bylo hospitalizováno o 15 procent méně pacientů, s ischemickou chorobou srdeční pak skoro o 12 procent méně.

Pokles hospitalizací je patrný i u astmatu, a to o 11,5 procenta u lidí do 60 let a o 0,6 procenta u starších pacientů.

Protikuřácký zákon neplatí ani rok. Snah o jeho změkčení už však přišlo několik. Vláda odmítla poslanecký návrh na zmírnění zákona, který podepsalo 86 z 200 zákonodárců. Senát ještě předtím projednal a nakonec nepodpořil petici za zmírnění absolutního zákazu kouření v restauracích.

Na navrhovaná změkčení zákona lékaři reagovali tím, že iniciovali petici za zachování plně nekuřáckých veřejných prostor. Její signatáři, kterých už je přes 3200, zdůrazňují, že zákon nezakazuje nikomu kouřit. Nesmí se to jen tam, kde dýchají jiní, stojí v petici.

"Nyní začíná dvoutýdenní schůze parlamentu, kdy se rozhodne, jestli návrh pana Bendy půjde do prvního čtení, či nikoliv," uvedla Eva Králíková.

Benda (ODS) navrhuje, aby v restauracích, na sportovištích a v kulturních zařízeních mohly vznikat oddělené kuřárny. Ty by mohly zabírat maximálně 30 procent plochy zařízení. "Prostor by musel mít vlastní odvětrávání, byl by bez obsluhy, ale hosté by si tam mohli jídlo donést," řekl Benda.

Tomu však Králíková oponuje. "Pokud by se kouřilo v prostoru bez obsluhy, jak by se tam asi hromadilo nádobí? Kdo by tam uklidil, když k vyvětrání by bylo třeba jistě více času, než je mezi otevírací a zavírací hodinou?" táže se Králíková. "A kudy by se tam chodilo? Taková místnost by asi měla dveře a ty by, předpokládám, vedly na ulici," dodává Králíková.

"O nekuřácké prostory se vede takový boj, protože se o několik procent sníží prodej cigaret. A to ze tří důvodů," řekla Králíková. "Někteří kuřáci kouřit přestanou, jelikož tento zákon byla poslední kapka pro jejich rozhodnutí. Jiní ho omezí, protože budou muset s cigaretou ven," doplňuje Králíková. "A hlavně, méně mladých s kouřením vůbec začne. Cigareta na diskotéce nebo v baru byla častá," dodává.

Lékařka také odmítá, že by stát na kouření vydělával. "Naopak. Náklady na kouření v Česku tvoří zhruba 100 miliard korun, tedy kolem 2,5 procenta HDP. Příjem z daní za tabákové výrobky činí přes 40 miliard korun.

"Kdyby si zítra nekoupil žádný kuřák cigarety, státní rozpočet rozhodně nezkrachuje. Ráda bych viděla jediného kuřáka, který by peníze začal zahazovat. Naopak je obvykle investuje do něčeho jiného, většinou jsou to služby," říká Králíková.

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že příjmy v pohostinství za poslední dvě čtvrtletí neklesly. Za poslední kvartál loňského roku dokonce vzrostly o 1,3 procenta oproti předchozímu kvartálu. A to v době, kdy již platil stoprocentní zákaz kouření ve veřejných prostorách.

Podle průzkumu Světové zdravotnické organizace mělo v roce 2017 zcela nekuřácké veřejné prostory 55 zemí světa. V rámci EU nejsou kompletně nekuřácké všechny veřejné prostory například v Německu, ačkoliv i zde je většina spolkových zemí má.

Nyní také probíhá diskuse v Rakousku, kde byl protikuřácký zákon zmírněn.

Související