Vědci z dejvického Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd připravili v laboratoři látky, které se v prvotních testech ukázaly jako slibný zabiják rakoviny. Mají původ v přírodní látce, kterou vytvářejí půdní bakterie nalezené před šedesáti lety v Peru. Ta už se dříve v několika klinických studiích prokázala být účinná proti nádorům, poprvé ji vyzkoušeli už na konci padesátých let. Látka sice zabíjela nádory, ale ukázalo se, že má příliš mnoho vedlejších účinků, v testech pokaždé propadla a nikdy se nedostala na trh.

Čeští vědci nyní našli cestu, jak tuto přírodní látku z peruánské půdy upravit tak, aby nepříznivé účinky omezili. Spolupracují na tom se svými americkými kolegy z prestižní Univerzity Johnse Hopkinse, která patří k nejlepším lékařským školám na světě.

Nadějný česko-americký objev, který se začal v tuzemských a zaoceánských laboratořích rodit teprve před čtyřmi lety, teď slaví velký úspěch. Američtí investoři ze skupiny Deerfield mu věří natolik, že do vývoje a klinických studií slibných látek vložili nebývale velkou částku, v přepočtu 720 milionů korun. Celkem získala nově vzniklá firma Dracen Pharmaceuticals, která bude zastřešovat klinické testy, od investorů 800 milionů korun. Svůj podíl v nové firmě má také americká firma Osage University Partners a česká společnost i&i Prague s vkladem 4 miliony. Ta vznikla loni při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, aby pomáhala uvádět vědecké objevy na trh a zároveň do těch nejslibnějších investovala.

"Látka už se v USA úspěšně testovala na myších i prasečích modelech. Pak je třeba vytvořit výrobní postup, který musí schválit americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, a někdy za rok a půl chceme požádat o první schválení provádění klinických zkoušek na pacientech," popisuje Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jehož tým látky ve spolupráci s vědci z Univerzity Johnse Hopkinse připravil.

Testování na pacientech zřejmě proběhne aspoň v první fázi v USA a bude se kombinovat s imunoterapií.

Američtí vědci totiž zjistili, že právě ve spojení s tímto typem léčby rakoviny, který odblokuje imunitní reakce vůči rakovinným buňkám, mohou být látky mimořádně účinné.

Pokud bude léčivo úspěšné a bezpečné, vědci ho později nabídnou velkým farmaceutickým společnostem, aby jej uvedly na trh a nabídly pacientům. "Předpokládáme, že na trh by se látka mohla dostat někdy mezi roky 2025 a 2027," věří Jaromír Zahrádka z i&i Prague. Zatím není přesně určené, na jaké typy nádorů by se léčivo používalo, i tím se budou studie zabývat. Pacientům by se pak mohl lék podávat nejspíš ve formě takzvaného podkožního depozitu - injekcí by se léčivo dostalo pod kůži, odkud by se postupně uvolňovalo do těla.

Nové látky, které vyvinuli Češi společně s Američany, fungují jednoduše řečeno tak, že zablokují bujícím rakovinným buňkám přísun důležitých živin - konkrétně dusíku v podobě glutaminu - a tím nádorové buňky zahubí. Doteď byl problém, že známé látky, jako například zmíněná sloučenina z peruánské půdy, blokovaly přísun dusíku i zdravým buňkám a tím jim ubližovaly. Což mělo ničivý dopad hlavně na žaludek a střeva pacientů.

Česko-americký tým se proto rozhodl vydat se vlastní cestou. "Začali jsme dělat takzvaná proléčiva. To je látka, která je sama neaktivní a teprve v těle se přemění na léčivo. Snažíme se, aby pronikala do nádorů a teprve tam se pomocí enzymů přítomných v rakovinných buňkách přeměnila na léčivo a buňky zahubila. A aby se látka v zažívacím traktu nepřeměňovala a prošla jím neaktivní," vysvětluje Pavel Majer.

Vědec, který společně s kolegy stojí za nalezením nadějných molekul, se do dejvického ústavu vrátil před šesti lety poté, co žil dvacet let v Americe.

"Kromě toho, že jsem z ústavu vzešel a měl jsem zde po celou dobu kamarády a spolupracovníky, zpátky do Česka mě přitáhly tři krize. Finanční, krize farmaceutického průmyslu a krize středního věku," přiznává muž, který dřív působil v americké vládní agentuře National Cancer Institute a v několika farmaceutických firmách. Když se jim přestalo po roce 2008 dařit a Pavel Majer se ocitl bez práce, přijal nabídku, aby v Ústavu organické chemie a biochemie založil vědecko-servisní skupinu.

S ní potom navázal kontakty se svými bývalými kolegy z USA, kteří se po krizi ocitli na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru. S českými chemiky začali spolupracovat a jedním z projektů je právě tento, kdy se rozhodli dát znova šanci přírodní látce, která dřívějšími studiemi neprošla kvůli své toxicitě.

"Za kolegyní Barbarou Slusherovou přišel tehdy Jonathan Powell, lékař z univerzity, s tím, že existuje velmi nadějné léčivo, které je ale toxické, a ptal se, zda by s tím chemici nemohli něco udělat, aby se dalo použít," vzpomíná na začátky hledání té správné molekuly.

Když potom Majer poprvé uviděl strukturu látky, byl prý v šoku. "Nemohl jsem uvěřit, že je to přírodní látka, obsahuje vysoce reaktivní skupinu, která může být i výbušná," popisuje s tím, že práce s prvotními látkami nebyla zcela bezpečná.

"Máme schopné chemiky, kteří dovedou látku syntetizovat, což v tuto chvíli zahrnuje i práci s potenciálně explozivními meziprodukty. Šikovný a pracovitý chemik, to je to nejcennější zboží, jaké můžete mít. To je taky důvod, proč s námi americká univerzita spolupracuje," upozorňuje Majer.

Podobná partnerství se podle ředitele ústavu Zdeňka Hostomského připravují i s dalšími významnými pracovišti. Pokud by léčivo uspělo na trhu, ústavu by mohlo do budoucna přinést i miliardové zisky, podle odhadů by mohly do ústavu proudit i stovky milionů korun ročně po dobu deseti až patnácti let.

"Hlavní strategií je projít prvními fázemi klinických testů, ukázat účinnost a bezpečnost léčiva a poté celou společnost Dracen prodat velké farmaceutické společnosti, která následně lék dotestuje a uvede na trh. Podle prodejní ceny se pak může jednat o desítky a možná i ke sto milionům korun pro firmu i&i Prague," vysvětluje, jaké jsou s firmou byznysové plány, Jaromír Zahrádka z i&i Prague.