"Přímá volba posílila roli prezidenta, který již nemá bezprostřední vztah k parlamentu a v zásadě nemůže být odvolán," říká v rozhovoru pro HN právník Aleš Gerloch. "Ač se o tom mluví, tak nikdo nemá v současné době kompetenci podat k Ústavnímu soudu žalobu na prezidenta, aby neprotahoval jednání o vládě," dodává.

Jsme půl roku od voleb a stále nemáme vládu s důvěrou. Ta je v nedohlednu. Kdy může být?

Ústava stanoví jeden závazný termín. Vláda, která je jmenována jako celek, musí do 30 dnů předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat o důvěru. Pokud jde o ostatní otázky, nejsou termínově řešeny. Pokud nezíská důvěru, musí podat demisi a je na prezidentovi republiky, jak rychle se postupuje. Protože on jmenuje předsedu vlády a od toho se odvíjí sestavení vlády a ta třicetidenní lhůta.

Mělo by se jednat bez zbytečného odkladu. Tam, kde zákon či ústava nestanoví žádný termín, vychází, že se postupuje tak, aby věci šly kupředu, tedy že se hodnotí, jestli se vedou reálná jednání.

Ale vláda bez důvěry dělá již čtyři měsíce dost zásadní kroky. Je to v pořádku a v souladu s ústavou?

Pokud jde o rozhodování vlády, tak ta není věcně limitována. Exekutivní rozhodnutí může vláda v demisi činit. Experti opakovaně diskutovali, zda by vláda v demisi neměla být věcně omezena, ale na kulatých stolech, jež loni organizoval předseda Legislativní rady vlády, se dospělo k tomu, že je obtížné stanovit, které otázky by to měly být a co by se dělo, pokud by bylo třeba takové exekutivní věci řešit a vláda je dělat nemohla. Poslanecká sněmovna však musí schválit vládní návrhy zákonů, zákon o státním rozpočtu a tím vládu, jež nemá dostatečnou oporu mezi poslanci, omezuje.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se