Institut plánování a rozvoje je mladá instituce. Byl založen v roce 2013 a na chodbách se pohybují většinou lidé kolem třiceti let. Na Facebooku mají dvacet tisíc fanoušků a na jejich debatách pro veřejnost bývá plno. Záleží ovšem jen na politicích, nakolik se bude Praha vizemi budoucnosti řídit. Přesvědčit je, to je jeden z úkolů ředitele IPR. Aktuálně jím je Ondřej Boháč – i on je třicátník.

Máte rád Prahu?

Narodil jsem se na Vinohradech a žiju tam celý život. Prahu mám moc rád.

Obsah nového Respektu
Hlavní komentář:
A co teď: hledání cesty z politického patu
 
Téma:
Případ Pelikán
 
Agenda: 
Drahá sleva na vlak:  premiér se zamotal do milionových škrtů ve školství, kterými chce zaplatit zlevněné jízdné
 
O kom se mluví:
Šimpanzi Tommy a Kiko a právo na svobodnou existenci
 
Kontext:
Dva světy kolem kruháče: reportáž z poddolovaného Jáchymova
 
Lépe, ale za plotem:
Indická střední třída bohatne a plní si sen o dobrém životě
 
Rozhovor:
S ředitelem Institutu plánování a rozvoje Ondřejem Boháčem
 
Kultura: 
Soukromé investice do veřejného prostoru a kulturní centrum 8smička
 
Civilizace: 
Mořské parky, nová šance pro život v oceánech
 
pelikán respekt

 

V čem je lepší než další velká města v regionu, Drážďany, Vídeň, Bratislava, Mnichov nebo Berlín?

To je jako otázka, jestli je lepší vaše, nebo cizí rodina. Ale dobře: například sociální propustnost nejsou tu ghetta, ani se zatím netvoří. A pak je to historie. Praha nebyla nikdy poškozená, nebouralo se tu, jednotlivé epochy se vrství. Dělám už mnoho let zvoníka na staroměstských věžích. Když se člověk podívá z věže Týnského chrámu, je tam vidět, jak město postupně rostlo: středověký střed, pak prstence čtvrtí z 19. století, zahradní města první republiky a pak sídliště. Je to jako atlas městské struktury.

Mluvíme o sociální propustnosti. Všiml jste si, že z vašich Vinohrad mizí v posledních letech důchodci a vůbec chudší obyvatelé? Platí to také o dalších populárních čtvrtích.

Exkluzivita některých lokalit zvyšuje samozřejmě tlak na to, aby se struktura obyvatel proměnila. Ale privatizace bytů, i když částečně byla sporná, do značné míry stabilizovala původní obyvatelstvo. Já žiju s rodinou v nájemním bytě v městském domě, nám ta privatizační ruleta nepadla, a z dvaceti bytů jsou v nějakých dvanácti staří lidé. Také podle dat, jež máme, to zatím není v nebezpečné míře.

Na Vinohradech a dalších dobrých adresách je stále častěji slyšet ruština. Čím to je?

Asi třetinu bytů v Praze kupují cizinci a z nich je valná většina právě Rusů. Zhruba, ty údaje se těžko sledují a nemusí to být úplně přesné. Je to ale logické, Praha je bezpečné město, hodnota nemovitostí je stabilní, takže také investice jsou tu v bezpečí, to sem táhne Západ i Východ.

Snaživí developeři

Jaké jsou podle IPR hlavní problémy Prahy?

Mosty a další infrastruktura, silnice, koleje, ale třeba i trubky kanalizace. Praha v tom má vnitřní dluh a opravy infrastruktury ji budou stát podstatnou část investičního rozpočtu. Druhý významný problém Prahy je napojení na svět, v tom jsme zaspali. Praha dneska nemá ani žádnou vrtku.

Co?

Vysokorychlostní trať. Takže když někdo jede vlakem z Berlína do Vídně, nevezme to přes Prahu. Prostě napojení na svět, a do toho zahrnujeme i napojení Prahy na letiště, je velký problém.

Další problém je nesmírná rozdrobenost veřejné správy. My jsme vlastně ztratili schopnost o sobě rozhodovat. A pak je tu obrovský nedostatek bytů, to je problém, který dál poroste, a pokud se to nezlepší, může být Praha brzy městem jen pro bohaté.

Co může město udělat pro dostupnější bydlení?

Neexistuje jedna správná cesta. Vídeň ani Berlín nejsou pro nás model, protože tam města vlastní statisíce bytů. Ostatní města používají celou škálu nástrojů. První věc je vycházet vstříc developerům, například připravovat a scelovat parcely výměnou za to, že část bytů pak dostane k dispozici město. Další varianta je, že město může samo stavět byty a dělat development. Může také podporovat iniciativu lidí a svépomocné projekty.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Problémem Prahy je špatný stav infrastruktury, ať už jde o kanalizační trubky nebo mosty, vysvětluje Ondřej Boháč z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).
  • Zmiňuje také chybějící spojení se světem. Kromě vysokorychlostních železničních tratí chybí především rychlé spojení hlavního města a letiště.
  • Více se dočtete v rozhovoru, který Boháč poskytl týdeníku Respekt.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.