Počátkem dubna úřady Spojených států publikovaly nový sankční seznam 24 ruských byznysmenů a úředníků. Asi největším překvapením je, že se na něm objevili dva velcí ruští oligarchové, Oleg Děripaska a Viktor Vekselberg. Podle logiky Washingtonu by to mělo dát jasný signál bohatým Rusům, že v jejich zájmu je změna konfrontačního kurzu Kremlu, jinak na tom budou výrazně tratit. To je ovšem zásadní nepochopení fungování současného ruského režimu. Oligarchové totiž hrají výrazně jinou roli než bohatí lidé ve Spojených státech a jejich možnosti ovlivňovat politiku jsou prakticky nulové.

Termín oligarchové se v ruských podmínkách objevil kolem roku 1996, když se skupina nejbohatších Rusů spojila, aby zajistila znovuzvolení prezidenta Borise Jelcina. Jeho popularita se na podzim roku 1995 pohybovala kolem čtyř procent a vítězství komunistického protikandidáta Gennadije Zjuganova vypadalo jako téměř jisté. Masivní kampaň spolu s podporou prakticky všech médií ovšem dokázala nemožné a Boris Jelcin zvítězil se ziskem 53 procent odevzdaných hlasů. Tyto volby byly klíčové pro formování budoucího ruského politického režimu. Oligarchové si vyzkoušeli, že díky svým penězům a médiím mohou výrazně ovlivňovat politiku.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se