Šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michal Murín skončí ke konci dubna poté, co vedl spory s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO). "Mohu to potvrdit, ale dál se k tomu nebudu zatím vyjadřovat," řekl Murín s tím, že odejde do civilu. 

Po uveřejnění informací potvrdil Murín konec v čele GIBS na stránkách inspekce.

"Uplynulých 36 let jsem věnoval službě v bezpečnostních sborech. Tuto práci jsem vždy vnímal jako službu veřejnosti, občanům této země. Na všech pozicích a za všech okolností jsem se vždy snažil vykonávat svoji práci co nejlépe a nejsvědomitěji," napsal Murín v oficiálním prohlášení s tím, že se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického.

"Obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce," dodal.

Odejít se rozhodl údajně kromě toho i kvůli eskalaci celého sporu s premiérem Babišem o jeho rezignaci.

"Situace mi proto nedovoluje pokračovat v řízení tohoto útvaru a nechci zavdávat příčinu k jakýmkoliv útokům na GIBS," uzavřel své oznámení končící ředitel Murín.

"Potvrzuji, že jsem obdržel žádost plukovníka Murína o propuštění ze služebního poměru, a to ke dni 30. 4. 2018. Této žádosti jsem vyhověl a schválil ji. Kdo povede GIBS, budeme řešit v následujících dnech," sdělil premiér v demisi Andrej Babiš.

"Nový šéf GIBS vzejde z výběrového řízení. Vedením komise zatím pověřím zřejmě někoho zevnitř," dodal pro ČT.

Se skandálem, nebo bez něj

Šéf GIBS už v březnu přiznal, že na něj premiér v demisi Andrej Babiš opakovaně tlačil, aby ve vedení GIBS skončil. "Když se dohodneme, bude to bez skandálu," měl říct na jedné ze schůzek Babiš Murínovi, který několikrát rezignovat odmítl. Babiš údajně v Murína ztratil důvěru s tím, že GIBS nepracuje, jak má.

Do sporu o konec ředitele GIBS tehdy nečekaně vstoupili i přední státní zástupci. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman třeba v dokumentu o hodnocení inspekce pro Úřad vlády napsal, že dochází k závažným pochybením a je nalomená i důvěra mezi státními zástupci a inspekcí. Nebo také to, že Murínův postup při vyšetřování úniku informací "v konečném důsledku představuje bezpečnostní riziko".

"Jednak jde o opakovaná odborná a systémová pochybení vyplývající z nedostatečné odbornosti příslušníků GIBS i jejího vedení a nepřijetí odpovídajících opatření a jednak jde o neodůvodněné postupy v trestním řízení, které vyvolávají otázky o jejich smyslu a účelnosti, o snaze opatřovat informace nepotřebné k výkonu působnosti GIBS v konkrétním trestním řízení a o možné manipulaci s některými řízeními," napsal v dopise pro Úřad vlády v březnu Pavel Zeman.

Nejvyšší státní zástupce Murínovi vyčítá, že GIBS dlouhodobě špatně pracuje. "S ředitelem GIBS jsem se naposledy sešel 19. 1. 2018, kdy mě ředitel seznámil s jistými opatřeními (…). Tato opatření však považuji za opožděná (…) a za nedostatečná k zajištění řádného a zejména pak zákonného postupu GIBS," píše v dopise z poloviny března šéf žalobců Zeman.

Dopis, který má redakce k dispozici, je však nekonkrétní a není podložený statistickými údaji. S prací GIBS ale v minulosti nebylo spokojeno ani Vrchní státní zastupitelství v Praze vedené Lenkou Bradáčovou.

Před vypuknutím sporu na začátku ledna se navíc Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) začal zajímat o Murínovu bezpečnostní prověrku na stupeň tajné.

Na NBÚ už byl před několika týdny kvůli prověrce na výslechu. Podle dvou zdrojů z bezpečnostní komunity odpovídal na otázky kolem informací, které poslalo ještě bývalému premiérovi Bohuslavu Sobotkovi Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Olomoučtí žalobci Murínovi vyčítají, že jim odmítl prozradit jméno člověka, který může vědět o vynášení informací z vyšetřování. A následně měl podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který práci GIBS poslední dobou několikrát kritizoval, poskytovat v tomto případu nepravdivé informace.

Podle opozice vláda v demisi provádí personální čistky. Politici se ve svých reakcích zajímají také o to, kdo bude jmenován místo Murína do čela inspekce.

"Vypadá to, že tlak Andreje Babiše na ředitele GIBS Michala Murína byl nakonec úspěšný. Bohužel. A kdopak je na řadě teď?" uvedl na Twitteru předseda ODS Petr Fiala.

Předseda pirátů Ivan Bartoš Murínovo rozhodnutí opustit funkci respektuje. "Jinou věcí je aktivita premiéra Babiše, která měla jasný cíl - odstranění pana Murína z funkce. Cesta jeho likvidace byla ze strany premiéra v demisi evidentní," uvedl na Twitteru. "Dlouhodobě sledujeme tlak premiéra na výměnu pracovníků v řadě institucí doprovázený politickým i mediálním tlakem za využití vágních odůvodnění. Nejen piráti, ale i odborná veřejnost se oprávněně ptá, zda tyto personální čistky nejsou pouhým účelovým posilováním pozice ANO a dosazováním spřízněných lidí do klíčových pozic ve státní správě a nezávislých institucích," doplnil Bartoš.

Podle předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila nebyl k odchodu Murína věcný důvod. "Šéf GIBS Murín očividně podlehl mocenskému tlaku ze strany Andreje Babiše. Nešlo o fakta, ale o snahu ovládat všechny bezpečnostní složky, včetně GIBS, a to v době, kdy je premiér v demisi sám vyšetřován," připomněl Pospíšil, že je Babiš obviněn z podvodu v případě farmy Čapí hnízdo.

Místopředseda STAN Vít Rakušan novinářům řekl, že se na dění kolem Murína dívá s podivem a obavami. Tlak na Murína byl enormní, takže se nediví, že skončil v nemocnici a okolnosti ho donutily k rezignaci. "Každému, kdo má trochu demokratického cítění, zůstává myslím určitá hořkost na patře," uvedl Rakušan.

Byl by rád, kdyby Murínův nástupce byl přijatelný napříč politickým spektrem. Bude muset přesvědčit o svých kvalitách ve sněmovním výboru pro bezpečnost, dodal.