Všechny země bývalého komunistického bloku byly na počátku devadesátých let chudé, ale ne tak jako Albánie. Ta se od konce šedesátých let izolovala od okolního světa a její vedení trvalo na vytvoření soběstačné ekonomiky, protože mělo strach z Jugoslávie, Sovětského svazu a téměř každého.

Výsledkem byla zubožená a vyhladovělá země, ve které se všechno rozpadalo. Albánie pak prošla složitým obdobím, v roce 1997 se znovu zhroutila a ocitla na prahu občanské války.

Další generace Albánců mají lepší perspektivu, v úterý Evropská komise oznámila, že je připravena zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Makedonií. Potrvá to ještě mnoho let, ale na rozdíl od Turecka má Albánie reálnou možnost připojit se k evropskému klubu. Oficiální žádost o vstup do Evropské unie převzal od albánského prezidenta Saliho Beriši v dubnu 2009 v Praze Mirek Topolánek, tehdy premiér země předsedající Evropské unii.