Původní novela insolvenčního zákona od ministra spravedlnosti Roberta Pelikána měla během sedmi let oddlužit i lidi s nízkými příjmy. Ti by v takzvané nulové variantě nemuseli splatit ani 30 procent svých závazků, což je současná minimální hranice.

Nyní je však téměř jisté, že Pelikánův návrh sněmovnou neprojde. Daleko větší šanci má nápad, se kterým přišli Pelikánovi spolustraníci Patrik Nacher a Taťána Malá. Jejich návrh počítá se dvěma variantami osobního bankrotu. Buď by dlužník splatil za tři roky alespoň polovinu závazků, nebo za pět let 30 procent.

Na rozdíl od současně platné verze ale u pětileté varianty nebude dlužník na začátku testován, jestli je v jeho silách třetinu závazků skutečně uhradit. Až na konci oddlužovacího procesu by soudce rozhodl, jestli dlužník dělal pro zaplacení svých dluhů maximum. Pokud ano, soudce by ho zbývajících dluhů zbavil i v případě, že na hranici 30 procent nedosáhl.

Je reálné, aby soudci poznali, že se dlužník opravdu snažil uhradit, co mohl? Nepřijde mi moc pravděpodobné, že by soud takovému člověku po pěti letech řekl, že se dostatečně nesnažil, a dluhy mu proto zůstávají.

V praxi bude muset docházet ke kooperaci mezi insolvenčními správci a soudcem. Je to tedy o dohledu už v průběhu těch pěti let. Náš základní směr uvažování byl v tom, jak dosáhnout ideálního stavu, kdy odstraníme bariéru na začátku, aby se tam dostali i lidé, kteří by třeba v daném momentu nesplnili těch 30 procent, ale v průběhu času je u nich předpoklad, že budou více vydělávat. Na druhou stranu nechceme zvyšovat morální hazard v tom, že oddlužení bude bez pravidel a nebude tam uvedeno žádné minimální procento. Tento mix proto vyústil v ten náš návrh. Těch 30 procent není bariérou, je minimálním cílem. Pochopitelně to ale zvyšuje nároky na insolvenční správce a soudce.

O odměnách insolvenčních správců se také hodně diskutuje. Původní návrh ministra Pelikána počítal s tím, že budou od dlužníka dostávat pravidelný poplatek, který ale nebude nijak závislý na tom, kolik od něj opravdu vyberou. Plánujete to změnit tak, aby odměna správců byla více navázána na jejich výkon?

Původně jsem přišel s požadavkem, aby odměna byla více navázána na úspěšnost vymáhání. Nicméně z diskuse s ministerstvem spravedlnosti jsem zjistil, že její konstrukce by byla natolik komplikovaná, že tam nějaký paušál být musí. Pohyblivá složka by byla komplikovaná i v tom smyslu, že nároky na insolvenčního správce budou podstatně větší a budou mít daleko více povinností. Nechtěl jsem to tedy komplikovat i v kontextu toho, že insolvenčním správcům se odměňování nezměnilo už několik let.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru