Kolem slovenské televize a rozhlasu RTVS je v posledních týdnech zase rušno. Nové vedení rozdává výpovědi, redaktoři protestují, demonstruje se v ulicích a do vysílání pronikají autoři spojení s konspirativními weby. Generální ředitel Jaroslav Rezník jakékoliv problémy odmítá a tvrdí, že rozruch vyvolává skupina mladých rebelujících novinářů. Neděje se podle něj nic zvláštního, na personální kroky má nový management právo a chce dosáhnout jen zákonných pravidel objektivity a nestrannosti. Atmosféra, která kolem událostí v "telerozhlasu" vznikla, se navíc mísí s dozvuky vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Vrací se věčná otázka, čím zájmům má vlastně televize placená všemi občany sloužit.

Příměry s Českou televizí a její rolí ve společnosti v tomto případě selhávají. U nás je dnes − navzdory veškerému tlaku − primární věcí, jak udržet politiky mimo Kavčí hory. Kdežto na Slovensku, v Polsku nebo v Maďarsku byly národní televize vždycky politikum. Nešlo u nich o to, jak by měly politiky ve veřejném zájmu kontrolovat a jestli to dělají dobře. Naopak: hlavní starost byla, která parta je ovládne tentokrát a jakou podobu bude mít bič na jejich zkrocení.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se