Šéfem největšího lesního podniku v zemi se stal Tomáš Pospíšil ve chvíli, kdy vrcholící kůrovcová kalamita začala konečně zajímat politiky. Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek kvůli ní dokonce minulý týden odvolal předchozího ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda. "Pomohlo by vyhlášení nouzového režimu. I tak je ale možné, že vzhledem k oteplování budeme s kalamitou bojovat desítky let," říká.

Změníte nyní kvůli kalamitě nějakým způsobem organizaci podniku? Ředitel Szórád zvažoval vytvoření samostatného kalamitního závodu na severní Moravě.

Organizační změny běží už od mimořádně teplého roku 2015, kdy se stresový faktor sucha vyhrotil.

Už v roce 2016 jsme do boje s kalamitou zapojili naše lesní závody Konopiště, Kladská, Boubín a Židlochovice, které omezily těžbu u sebe a část lidí přesunuly z jižních a středních Čech, aby pracovali na severu Moravy. V loňském roce jsme ještě vytvořili detašovaná pracoviště těchto závodů přímo na Moravě.

Co je vlastně v boji s kůrovcem nejúčinnější?

Stále není žádný lepší recept než napadené stromy včas najít, kácet a rychle odvézt z lesa a zároveň na jaře lákat brouka do lapačů a lapáků.

Tomáš Pospíšil

Absolvoval v roce 1997 Lesnickou fakultu MZLU v Brně. V podniku působí od roku 1998 – nejprve jako adjunkt, později revírník a lesní správce na Lesní správě Loučná nad Desnou a od srpna 2014 jako krajský ředitel podniku v Šumperku. Čtyřiačtyřicetiletý lesní inženýr byl 1. ledna 2018 jmenován ředitelem Úseku lesního a vodního hospodářství a dne 14. května 2018 pověřen řízením podniku.

Vy jste ale byli opakovaně ze strany některých lesních odborníků, ekologů, nyní to říká i zpráva ze šetření České inspekce životního prostředí, kritizováni, že jste u napadených stromů pozdě.

A že často kácíte už suché stromy, ve kterých kůrovec není, zatímco ty napadené, ze kterých se bude šířit dál, kácet včas nestačíte. Případně, že je mezi vytipováním a vytěžením veliký časový odstup.

Vůči tomu se musím ohradit, ohledně zprávy inspekce nyní čekáme na vypořádání našich připomínek. Snažíme se dělat maximum – zpracovat tak ohromné množství dříví je velký úkol. Navíc jsme jediná firma, která má přesně evidováno, kdy bylo vytěžení zadáno, kdy zpracováno a kdy odvezeno.

Ve smlouvě máme, že dřevo musí být zpracováno do 15 dní od zadání. A brouk se vyvíjí šest až osm týdnů. Když ho najdeme například po 14 dnech od napadení a zadáme to s 15denním termínem, tak jsme pořád v limitu ještě s předstihem několika týdnů před opuštěním.

To se ale často neděje, protože jen vloni jste za pozdní těžbu udělili pokuty za 62 milionů korun.

To ale neznamená, že kvůli tomu, že firmy nesplnily termín a my udělili  pokutu, kůrovec skutečně vyletěl.

Kalamitní těžba (v milionech m3)

Rok 2013 – 1,014 

Rok 2014 – 2,222 

Rok 2015 – 3,706 

Rok 2016 – 4,364 

Rok 2017 – 4,774 

Rok 2018 – 6,5 (odhad)

Podle rychlosti a rozsahu šíření kalamity to ale vypadá, že se to stává. Sám jsem v podhůří Jeseníků viděl uschlé stromy už bez kůrovce a vedle ty, kde už byli dospělí brouci pod kůrou.

Nikdo nepokutuje a nesleduje proces tak jako Lesy ČR. Navíc v našich lesích nemáme více kalamitních těžeb, než mají ostatní majitelé, i situace jinde ve střední Evropě je podobná.

Rakousko, Německo, Polsko, Slovensko, i tam mají s kůrovcem podobné problémy jako my.

Samozřejmě se stává, že lesník najde napadený strom pozdě, případně ho firma pozdě vykácí a odveze, ale je logické, že těžařská firma kácí jak ty napadené stromy, kde ještě kůrovec je, tak i ty uschlé, které už brouk opustil. Potřebuje se k těm napadeným dostat nebo je třeba plochu znovu zalesnit. Zvětšili jsme navíc lesní správy v kalamitních oblastech o lidi, kteří vyhledávají napadené stromy, což není vůbec jednoduché. Další posílení bylo i o dělnické profese lesních závodů, které kalamitu zpracovávají. Na Lesní správě Bruntál jsme zmenšili velikosti revírů, z jedenácti jsme udělali 16. Dali jsme revírníkům pomocníky a zmenšili jim prostor, kde mají včas vyznačovat napadené stromy. Celkově jsme na Krajských ředitelstvích Frýdek-Místek, Šumperk a Zlín posílili o více než 80 lidí, což je zdvojnásobení počtu techniků.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Co bude mít na starosti nový krizový manažer Lesů ČR pro zvládnutí kůrovcové kalamity?
  • Je ještě vůbec možné kalamitu zastavit?
  • Chystají Lesy ČR mimořádné investice?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.