Bez ohledu na to, zda digitální měny slouží ke spekulativním účelům, nebo za ně chtějí jejich majitelé nakupovat, je potřeba vést o nich evidenci. Držitelé kryptoměn často tápají v tom, jak je ohodnocovat, evidovat a jak postupovat, když jimi chtějí někomu zaplatit. Ministerstvo financí se rozhodlo účetní problematiku stále rozšířenějšího fenoménu vyjasnit.

Nové stanovisko ministerstva vychází z dokumentu České národní banky vydaného v únoru 2014, který se zabývá postavením konkrétně největší kryptoměny - bitcoinu - v peněžním systému. Podle ČNB nejsou bitcoiny penězi ani investičními nástroji. Slovy viceguvernéra centrální banky Mojmíra Hampla jsou kryptokomoditou.

K tomuto přístupu, nejen u bitcoinu, se přiklání i MF. "Digitální měny nejsou vydávány či regulovány centrální bankou ani orgánem veřejné moci a nemají právní status měny. Digitální měny jsou však akceptovány některými fyzickými či právnickými osobami jako majetek, který je možné převádět, uchovávat, anebo s ním obchodovat," stojí v jeho stanovisku.

Sjednocený přístup

To, že nejsou kryptoměny penězi, však ještě neznamená, že je jasné, kam je v účetnictví zařadit. "Diskutovalo se, zda by se bitcoin měl účtovat podle podstaty, k čemu byl pořízen nebo k čemu slouží. Bitcoin použitý jako platební prostředek by byl vykazován v rámci krátkodobého finančního majetku, bitcoiny pořízené pro investici jako dlouhodobý finanční majetek a jako zásoba by se vykazovaly pouze ty bitcoiny, které společnost vytěžila," říká Jarmila Rázková, manažerka v oddělení auditu Deloittu.

Nyní MF doporučuje evidovat digitální měny jako zásoby "svého druhu" bez ohledu na to, k čemu je chce majitel používat. "I přesto, že existují odlišné motivy držení a použití digitálních měn, ministerstvo financí v současné době doporučuje jednotné účtování a vykazování digitálních měn napříč všemi uživateli," zní stanovisko MF.

Nezodpovězené otázky

Stejně jako u ostatních zásob je podle ministerstva potřeba vést si důkladnou evidenci a na konci účetního období, zpravidla k 31. prosinci, provést inventarizaci kryptoměn a doložit zůstatky na svých virtuálních peněženkách. "Při znehodnocení (snížení tržní hodnoty) digitální měny je nutné tvořit opravnou položku v odpovídající výši. Naopak při zhodnocení se reálná hodnota digitální měny z důvodu zásady opatrnosti nezobrazuje v účetnictví, ale výše přecenění bude uvedena v příloze účetní závěrky," říká Milan Němec, auditor ze společnosti Grinex Czech Republic.

Pořád však zbývají některé otázky nedořešené. "ČNB se vyjádřila, že digitální měna není platebním prostředkem, což znamená, že nenajdeme kurz BTC/Kč v jejím kurzovním lístku," podotýká Rázková z Deloittu. Podle ní je tak stále otevřenou otázkou, zda je správné použít pro přepočet například kurz mezibankovního trhu.

"Jsme na začátku cesty k nalezení optimálního zobrazení digitální měny v účetnictví. Stanovisko MF je vítáno jako první krok na této cestě," dodává Rázková. To si uvědomuje i samo ministerstvo: "Je velmi pravděpodobné, že postupem času dojde k aktualizaci tohoto sdělení či bude do české účetní legislativy začleněna specifická úprava účtování a vykazování digitálních měn," píše v závěru stanoviska.

Oceňování bitcoinů

Operace

Ocenění

Koupě kryptoměn

Pořizovací cena, tedy kupní cena kryptoměny a další náklady spojené s nákupem.

Prodej kryptoměn

Průměrná skladová cena nebo metoda FIFO, tj. "první do skladu, první ze skladu".

Přijatá platba v kryptoměnách

Pokud o tom existuje dohoda mezi obchodníkem a zákazníkem, hodnota přijatých bitcoinů  se rovná hodnotě nakupovaného zboží či služby. V opačném případě je otázkou, zda použít kurz mezibankovního trhu.

Vydaná platba v kryptoměnách

Průměrná skladová cena nebo metoda FIFO, tj. "první do skladu, první ze skladu".

Vytěžené kryptoměny

Vlastní náklady, které mohou zahrnovat jak přímé náklady na těžbu, tak i poměrnou část nepřímých nákladů (např. mzdy či nájemné).