Již za čtyři měsíce by měla nastat největší soudní rošáda posledních let v Česku: V září vyprší patnáctiletý mandát předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi a prezident Miloš Zeman musí vybrat jeho nástupce. Kdo jím bude, je přitom stále v hvězdách.

Špičky českých soudů se proto chtějí sejít s prezidentem republiky, aby s ním obsazení jednoho z nejdůležitějších justičních postů v zemi probraly.

Schůzku již počátkem dubna inicioval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který chce na setkání se Zemanem vzít i Baxu a předsedu Nejvyššího soudu Pavla Šámala.

Hrad si přitom s pozváním dával načas. Trvalo celý měsíc, než počátkem května dal Rychetskému a jeho dvěma kolegům termín. Pozval si je na 13. června.

Prezident se přitom s pozváním trefil snad do jediného okamžiku, kdy Rychetský nemůže. Ve stejný den se koná dlouho připravovaná evropská konference všech Ústavních soudů v Evropě, které ten český předsedá. "Právě v tomto termínu a té hodině v červnu je svolán kruh 40 předsedů Ústavních soudů Evropy. Já tedy nemůžu v takovém případě, protože předsedám tomuto kolegiu," uvedl Rychetský v rozhovoru pro Český rozhlas.

"Poté co bylo zjištěno, že původní termín koliduje se zasedáním kruhu předsedů evropských Ústavních soudů, který svolal pan předseda, byl sekretariátem a protokolem pana předsedy vyjednán náhradní termín s kancléřem a sekretariátem prezidenta republiky. Protože v týdnu od 18. června je předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal na dovolené, byl dohodnut termín 26. června," uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Havlovi navrhl Baxu, Zemanovi doporučí Šimíčka

Právě Rychetský – tehdy ještě jako ministr spravedlnosti ve vládě Vladimíra Špidly – tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi Baxu na post předsedy nově vzniklého Nejvyššího správního soudu navrhl. Baxa byl v té době jeho náměstkem a na vzniku nové soudní instance, která řeší spory občanů s úřady, měl velký podíl.

A nyní chce podobný návrh přednést i současnému prezidentovi: Na postu Baxova nástupce by podle informací HN rád viděl soudce svého Ústavního soudu Vojtěcha Šimíčka.

Předsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje prezident republiky z řad jeho současných soudců. Šimíček přitom tuto definici splňuje. Je totiž stále soudcem Nejvyššího správního soudu, od kterého byl v létě 2014 pouze přidělen k Ústavnímu soudu. A pokud by rezignoval na post ústavního soudce, automaticky se vrací do svého původního působiště.

Šimíček byl nejen tím, kdo rozpustil například Dělnickou stranu, ale v roce 2011 se také vzdal titulu Právník roku, který měl původně dostat. "Soudci by nikdy neměli mít dojem, že jsou někomu za cokoliv vděčni. Tento dojem nutně vyvolává pocit závislosti," vysvětlil tehdy v Lidových novinách.

Ochladlé vztahy

Rychetský, který je předsedou Ústavního soudu od roku 2003 a nyní je v půli druhého období, dříve opakovaně prohlašoval, že v letošním roce svůj mandát předčasně ukončí. Nakonec se ale rozhodl ve funkci pokračovat. Nicméně by byl rád, kdyby se Baxa po ukončení mandátu na Nejvyšším správním soudu přesunul právě na Ústavní soud – mimochodem jen zhruba o 300 metrů dál. A rád by jej poté viděl jako svého nástupce.

Je přitom otázkou, jestli Zeman Rychetského přáním vyjde vstříc. I když byli dříve přátelé a Rychetský byl za Zemanovy vlády v letech 1998 až 2002 místopředsedou vlády a zodpovídal i za resort spravedlnosti, jejich vztahy v posledních letech ochladly.

Šéf Ústavního soudu se začátkem roku nezvykle ostře opřel do prezidentova okolí, jmenovitě do mluvčího Jiřího Ovčáčka za jeho komentáře na adresu politiků. Rychetský také kritizoval projevy nacionalismu a xenofobie. A Zeman tak může Rychetského představy nevyslyšet.

Související