Když v prosinci 2014 nastupoval do úřadu nový ministr dopravy za ANO Dan Ťok, dostal od tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky za úkol dotáhnout státní zakázku desetiletí. Tedy vybrat nového výběrčího elektronického mýta. A Dan Ťok skutečně tendr dotlačil až do finále, otevřel obálky a s cenou 10,75 miliardy korun na deset let vyhlásil vítězem konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera a slovenského SkyToll. V březnovém rozhovoru pro Ekonom ministr spokojeně tvrdil, že za zdárný průběh tendru by očekával pochvalu, a představoval si, jak bude v dalším funkčním období měnit mikrovlnný mýtný systém za levnější satelitní.

Pak ale přišlo osudové rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že se tendr ruší, a vše najednou vypadá úplně jinak. Na poměry ministerstva dopravy dlouho sloužící ministr se najednou chystá rychle k odchodu a v nové Babišově vládě už nehodlá být. Výběr mýta se dostává do neřešitelného skluzu. A dosavadní provozovatel mýta, rakouská firma Kapsch, která se už pomalu začala loučit s velmi výhodným byznysem v Česku, je najednou opět na koni.

První vítězství: prodloužení

Poněkud absurdní na celém zrušení mýta je výtka antimonopolního úřadu proti rozšíření systému zhruba o 900 kilometrů, které bylo podle ÚOHS stanoveno netransparentně. Když Ťok v roce 2014 nastupoval, i on totiž sliboval, že žádné rozšiřování mýta nebude: "Myslím, že se stav silniční sítě zásadně nezlepšil natolik, abychom mohli zvyšovat rozsah zpoplatnění." Nakonec mu právě rozšíření mýta zlomilo vaz.

Zpětně se jako chyba jeví hned první Ťokův krok ve funkci, kdy zrušil soutěž na projektového manažera pro mýtný systém. Ten měl podle ministerstva dopravy zpracovat analýzu technologického vývoje v této oblasti v příštích deseti letech a jejich využití v systému výběru mýtného. Z toho měla vzniknout zadávací dokumentace k celému tendru.

Ťok se místo dalekosáhlých plánů soustředil na urychlené řešení skluzu v tendru. Ten měl být hotový pro výběr po roce 2016, ale to se již nedalo stihnout. Ťok tedy zvolil prodloužení smlouvy s Kapschem o tři roky do konce roku 2019 za 5,25 miliardy korun.

Kapsch dosáhl nejprve prodloužení provozování mýta a pak i shození tendru, který prohrál.

Smlouva byla nejen uzavřena podle takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění, tedy bez otevřené soutěže, ale i hodně netypicky v neděli, kdy se zrovna moc miliardových zakázek nepodepisuje. "Koaliční vládě se dneškem podařilo rozvázat státu ruce pro další roky, aby mohl být vypsán otevřený tendr pro mýtný systém na další období," odmítal kritiku svého postupu tehdy Ťok.

Že ale prodloužení mýta bylo hodně na hraně, později přiznal i náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva pro server Zdopravy: "Už při prvním dodatku jsme dostali varování z Evropské komise, že nejde uzavřít další dodatek bez soutěže," prohlásil s tím, že za další takový dodatek by už mohl skončit za mřížemi. To už mu ale nehrozí. S Ťokem z úřadu odchází i tento klíčový náměstek.

Druhé vítězství: shození tendru

V rozhovoru pro Ekonom ministr otevřeně ukázal na Kapsch jako na toho, kdo chce celý tendr pohřbít: "Řekněme si to na rovinu: Kapsch čeká na naši chybu, aby mohl tendr napadnout a shodit." A mluvčí společnosti Kapsch David Šimoník skutečně kvituje, jak antimonopolní úřad rozhodl. "Přivítali jsme, že ÚOHS potvrdil oprávněnost našich námitek, na které jsme opakovaně veřejně upozorňovali už od samotného vyhlášení výběrového řízení."

Klíčový spor byl o to, jak se k jednotlivým zájemcům o tendr dostávala dokumentace na všude možně se pohybujících flash discích, navíc s různě anonymizovaným zadáním. "Ministerstvo jednoznačně a rozsáhle manipulovalo se zadávací dokumentací a jednotliví uchazeči obdrželi naprosto odlišné sady dokumentace. Zda byly předávány na USB, nebo jinak, je v tomto ohledu vedlejší," říká Šimoník.

Ťok zase naopak zaútočil na antimonopolní úřad, že není jasné, jak s flash disky nakládal ÚHOS, a zažaloval ho.

Nyní se ještě stát pokouší tlačit na předsedu úřadu Petra Rafaje, aby rozhodnutí svých podřízených zvrátil. Dokonce už i premiér Andrej Babiš kvůli tomu poslal Rafajovi dopis. Je ale nepravděpodobné, že stát nějaké změny docílí a úřad začne přepisovat své 150stránkové podrobné rozhodnutí.

I kdyby se totiž patálie se špatným způsobem zadání vyřešila, zbývá námitka proti nejasnému způsobu rozšiřování mýta. "Zadání tendru bylo natolik široké a variabilní, že neumožňovalo uchazečům správně a hlavně vzájemně porovnatelně nacenit předmět zakázky," říká Šimoník.

Proti rozšiřování mýta skutečně od počátku byla spousta hlasů. Studie Deloittu pro ministerstvo počítala varianty roz­šíření o 76, 474 nebo 900 kilometrů a vyšlo jí optimálních 474 kilometrů. Maximální rozšíření kritizovali průmyslníci, odboráři, dopravci, kraje i obce.

Přesto vláda nakonec rozhodla o maximálním rozšíření a Ťok se podřídil tlaku sociálních demokratů. V rozhovoru pro Ekonom přiznal, že rozšiřování se dělo jen proto, aby proti dosavadní mikrovlnné technologii Kapsche měl šanci uspět i satelitní systém. "Vláda snad přece může zvolit podmínky, jaké chce. Když jsem nastoupil na ministerstvo v roce 2014, premiér Bohuslav Sobotka všude říkal, že chce technologicky neutrální soutěž. A když prostě dost kilometrů do mýta nepřidáte, jen těžko se vyplácí jiná než mikrovlnná technologie."

Třetí vítězství: konec Ťoka

A poslední vítězství Kapsche je pád samotného Ťoka. Shození tendru obrátilo proti ministrovi část ANO i případné vládní partnery ČSSD i KSČM.

O jak velký byznys tu jde, dobře ilustrují právě vztahy Ťoka s Kapschem, které se v posledních měsících změnily ve zcela otevřenou válku. V rozhovoru pro Ekonom ministr Ťok vznesl obvinění, že výběr mýta byl předražený až o miliardu ročně. To rázně odmítá Šimoník: "Ministr dopravy Dan Ťok se rozhodl vytvořit ze společnosti Kapsch veřejného nepřítele státu, opakovaně nás dehonestuje a obviňuje z globálních spiknutí."

Od opatrné vzájemné kritiky v letech 2016 a 2017 se s postupujícím tendrem přešlo k horké válce. Když například Kapsch v březnu prohlásil, že náklady na provoz mýta mohou klesnout z nynějších 1,5 miliardy korun ročně na necelou miliardu, Ťok hned společnost chytil za slovo a požadoval slevu už nyní.

Poté co se provalily ceny jednotlivých nabídek − a nabídka Kapsche byla až druhá, dražší oproti Kellnerovi o 2,7 miliardy −, Kapsch v závěrečné fázi souboje ještě přitvrdil: "Jako profesionál a představitel veřejné moci by si měl být vědom, že se vůči soukromému subjektu dopouští zneužití pozice a nefér jednání za hranou zákona," říká o Ťokovi Šimoník.

Nový tendr, či odkup?

Prodloužení mýta v Ťokově režii je tak mrtvé a Kapsch je znovu ve hře. Další dodatek si ale s ním stát už nedovolí asi uzavřít. Ministerstvo plánuje vyhlásit náhradní soutěž na provoz mýtného systému vedle současného tendru. "Podle zákona o veřejných zakázkách lze na jeden předmět vést dvě řízení a toho my hodláme využít," uvedl Ťok.

Časově se český stát ale dostává do stejné tísně jako v roce 2016, kdy z donucení prodlužoval provoz mýta s Kapschem. Jak tuto situaci zvládnout, to už ale Ťok vymýšlet nebude. Čile se spekuluje o novém ministrovi. Padají jména jako šéf stavební firmy Hochtief Tomáš Koranda či někdejší šéf Českých drah Emanuel Šíp.

Ťokův nástupce se může pokusit rychle vypsat další tendr. Kapsch se ale pokusí státu přímo prodat svůj provoz.

Ať to bude kdokoliv, bude muset po ostudném průběhu prvního mýtného tendru z roku 2005 i toho druhého z roku 2018 už konečně dotáhnout obří zakázku do otevřené a transparentní soutěže několika hráčů.

Novou strategii má ale i Kapsch. Pokusí se státu pravděpodobně odprodat celý svůj mýtný byznys a neriskovat další tendr, který by mohl znovu prohrát. "Zrušení tendru by mohla být příležitost pro stát začít provozovat mýto sám," říká Šimoník a připomíná, že už to jednou státu nabízel: "My jsme současnému ministrovi už v roce 2016 marně nabízeli, ať si jako základ budoucí provozní entity státu odkoupí část tuzemského Kapsche s klíčovým provozním a personálním know-how."

Související