Plán ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) na to, jak zrychlit výstavbu důležitých dálnic nebo železnic, původně počítal zejména s možností, že by stát mohl začít stavět i na pozemcích, které mu ještě nepatří. Už nyní je ale velmi pravděpodobné, že změn bude podstatně víc. Ten, kdo by svůj pozemek nechtěl prodat, by se například mohl se státem domluvit na výměně za jinou půdu.

Pokud se dnes stát s majitelem pozemku nedohodne na finanční kompenzaci a rozhodne se ho vyvlastnit, musí čekat, až soud spor vyřeší. Chystaný návrh by státu umožnil u vybraných dopravních staveb začít stavět ještě předtím, než soud rozhodne o odvolání proti vyvlastnění. Pod novelu se kromě Ťoka podepsali poslanci ze všech sněmovních stran. Na její konečné podobě se však dlouho nemohli shodnout. Ve sněmovních výborech je už téměř tři měsíce, teprve příští středu by měli poslanci představit své pozměňovací návrhy.

Seznam novinek, které přináší hlavně velký pozměňovací návrh členů hospodářského výboru, je proti původnímu výčtu změn téměř čtyřnásobně delší. Stát by například mohl majiteli pozemku, který leží v cestě plánované dálnice, nabídnout výměnu za podobný pozemek v jiné lokalitě. V současnosti může stát pozemek jen odkoupit, nebo majitele vyvlastnit.

DÉLKA ZAHAJOVANÝCH STAVEB NA DÁLNICÍCH

"Možnost směny pozemku řeší situaci, když stávající majitel nechce svůj pozemek prodat, protože mu nejde o peníze, ale využívá ho k hospodaření, například jako zemědělskou půdu," říká Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy. To byl i případ dvacetiletého sporu farmářky Ludmily Havránkové se státem, který blokoval dostavbu dálnice z Prahy do Hradce Králové. Havránková od začátku odmítala své pozemky prodat. Spor nakonec vyřešilo město. Havránkové dalo jinou půdu, na které do té doby v nájmu hospodařila. Nyní by výměna měla být výrazně jednodušší.

Stát by nově mohl získat i možnost koupit větší část pozemku, než jakou potřebuje k vybudování dálnice. Dříve se stávalo, že původnímu majiteli zůstala po odkupu malá část pozemku, která byla kvůli nové dálnici špatně přístupná, což ji znehodnotilo.

Nový pozměňovací návrh má podporu řady poslanců i ministerstva dopravy. Rozpory však trvají okolo seznamu důležitých staveb. Právě ty by stát mohl začít stavět na pozemcích, které mu ještě nepatří. Poslanci se shodli jen na tom, že by na něm měly být jen projekty, které se mohou do dvou let začít stavět. Příloha by se pak pravidelně aktualizovala.

Proto ze seznamu vypadly naplánované vysokorychlostní železniční tratě. Mezi prioritní stavby se naopak zařadilo třeba oplocení ruzyňského letiště nebo chystaná trasa pražského metra D. Nepůjde navíc jen o dopravní stavby. Rychleji by se mohla stavět také infrastruktura například pro vysokorychlostní internet. Na budování vysokorychlostního internetu dostalo Česko od Evropské unie dotaci ve výši 14 miliard korun. Hrozí však, že peníze nestihne včas vyčerpat. Očekává se navíc, že řada poslanců ve středu přijde s vlastními nápady, co ještě na seznam důležitých staveb přidat.

DÉLKA ZAHAJOVANÝCH STAVEB NA DÁLNICÍCH