Pětiletá snaha České unie sportu, která u soudu požaduje po bývalém řediteli Sazky Aleši Hušákovi miliardu korun za to, že loterijní společnost vedl tak, až o ni tuzemské sportovní svazy přišly, končí nezdarem.

Nyní unie a její předseda Miroslav Jansta naopak řeší, aby musela platit co nejméně. Soudy nedávno definitivně ukončily první větev sporu, kdy unie chtěla po Hušákovi za poškození svého dobrého jména omluvu a satisfakci dva miliony korun. Soudy sice již dříve konstatovaly, že Hušák klamal akcionáře Sazky a ke krachu společnosti, kterou jim měl řádně spravovat, tím pomohl. České unii sportu se podle nich ale nepodařilo prokázat, jak se to projevilo na její pověsti. Unie sice podala i stížnost k Ústavnímu soudu, ten ji ale před dvěma týdny odmítl.

Městský soud v Praze proto tento týden obnovil druhé řízení, v němž sportovci chtěli uhradit škodu, kterou jim Hušák v čele kdysi největší loterijní společnosti podle nich způsobil. Chtěli 950 milionů korun, což byla hodnota dvoutřetinového akciového podílu, který Česká unie sportu (tehdy ještě pod názvem Český svaz tělesné výchovy) v Sazce měla. Jenže i to spěje nyní ke konci. Česká unie sportu totiž žalobu ve čtvrtek vzala zpět. Vyplývá to z aplikace infosoud, kde je uvedeno, že návrh byl stažen.

Nic neplatit Hušákovi!

Podle informací HN zbývá jediné: zajistit, aby Česká unie sportu tratila co nejméně. Hušák totiž požaduje uhradit svoje náklady sporu, které vyčísluje na miliony. Například ve sporu je odměna advokáta za jediný úkon 950 milionů – například převzetí případu, jednání před soudem či poradu s klientem se odměňuje 513 tisíci korunami.

Podle předsedy České unie sportu ale není stažení úplné. "Ještě o tom jednáme, naším cílem je, abychom nemuseli nic platit," připustil Jansta, který nechtěl být konkrétnější a to, že je stažení žaloby již uvedeno v justiční databázi, jej rozladilo. "Ještě není vše dořešeno," řekl s tím, že o detailech bude jako prvního informovat akcionáře na valné hromadě 20. června.

Podle něj situaci výrazně zkomplikovalo to, že všichni představitelé sportovních spolků v orgánech Sazky – včetně Janstova předchůdce –, kteří Hušákovo jednání tolerovali, před soudem ztratili paměť. "Když mluvili mezi čtyřma očima, vše popisovali, ale jak přišli k soudu, tak řekli, že si už nic nepamatují," konstatoval Jansta, podle něhož tak unii ve sporu s Hušákem "došla munice".

A zakopání válečné sekery hlásí i Hušákova advokátka Klára Samková. "Nynější jednání České unie sportu se nám jeví jako krok správným směrem k obhajobě skutečných zájmů českého sportu," uvedla Samková, podle níž by unie neměla šanci ve sporu uspět, a naopak by jí astronomicky rostly náklady řízení.

Neuvážená stavba O2 areny

Sazka zkrachovala v roce 2011 poté, co ji uvrhla do spirály dluhů výstavba drahé Sazka Areny (nyní O2 arena). Právě to, že Hušák stavbu protlačil, bylo také jedním z bodů žaloby. Hušák podle žaloby lhal členům představenstva a akcionářům o skutečném stavu společnosti. Do poslední chvíle jim prý tvrdil, že Sazka je zdravá, ekonomicky silná a úpadek jí nehrozí.

Unie také vyčítá Hušákovi rozmařilé utrácení. V době, kdy společnost nezvládala splácet své dluhy ani odvádět výtěžek svým akcionářům, si bývalý šéf vyplácel v průměru 5,6 milionu měsíčně. A nechal si z peněz Sazky platit i soukromého kuchaře, luxusní Bentley či letadlo (jen za pronájem letadla pro Hušáka dala Sazka v letech 2006 až 2010 skoro 42 milionů korun).

Hušák se ale hájil tím, že dělal jen to, co mu akcionáři dovolili – největší podíl, 69 procent, měla v Sazce přitom právě Česká unie sportu.

Bývalé představitele České unie sportu, kteří nad Hušákem i přes kritiku patnáct let drželi ochrannou ruku, ale unie nezažalovala. "Ti neměli zákonnou odpovědnost, a tak dnes mohou mít jen ostudu, nic víc," řekl už dříve Jansta, který unii vede od roku 2011.

Související