Naše krajina už nedokáže zadržet vodu a místy se v ní vlastně ani moc nedá žít: mnohde ji tvoří nekonečné, sluncem rozpálené lány polí, potoky spoutané v betonových korytech, řeky, které nemají vodu a nesmějí meandrovat. Žijete na venkově – a přesto, chcete-li do přírody, nemáte kam jít. Změní se nakonec Česko v druhou Saharu? Ekolog David Pithart se tomu snaží zabránit, k velkému optimismu však důvod nenachází. 

Už od Rakouska-Uherska se snažíme odstranit vodu z krajiny. Proč to vlastně lidé dělají?

Nedocházelo k tomu jen v českých zemích. V Anglii jsem viděl na BBC pořad o tom, co se dělo v anglické krajině v padesátých letech, a bylo to v podstatě totéž. Vysvětlovali své počínání obavou, aby už nikdy nenastal hlad. Zúrodňovali půdu, intenzifikovali zemědělství, používali umělá hnojiva, meliorovali pastviny. K tomu všemu patří i zatočit s vodním tokem, který se prostě moc klikatí; nějak ho narovnat, aby traktor neměl kolem sebe zamokřenou půdu a úrodě nehrozilo zaplavení. Pokud bylo potřeba získat ornou půdu v nivě u řeky, řeka se zregulovala, spoutala do rovného koryta.

V novém čísle:

OBÁLKOVÝ TEXT – Neklid v jaderném klubu. Jak ovlivní rozchod USA s Íránem a Severní Koreou globální bezpečnost.

HLAVNÍ KOMENTÁŘ – Dospělost začíná. Pokud EU nezesílí, tak bude často zoufalá stejně jako po Trumpově vypovězení jaderné dohody s Íránem.

AGENDA – Se žralokem do vlády? Sociální demokraté hlasují o vstupu strany do Babišova druhého kabinetu.

AGENDA – Do Senátu v jednom kole. ANO a ČSSD chtějí zjednodušit volby do horní komory.

AGENDA – Teorie kontra řemesla? Spor o děkana FAMU může být odrazem k věcné debatě o tom, jak má vypadat moderní umělecká škol a jak ji vést.

O KOM SE MLUVÍ – Mýtická loď Patrika Tkáče. Kdo je muž, který zavelel do ostrého střetu s Číňany.

KONTEXT – Reportáž – Zlaté časy. Jak se žije v Česku na vrcholu ekonomického blaha.

ROZHOVOR – Cesta z pasti. S ekologem Davidem Pithartem o krajině, vodě a o tom, zda se nakonec Česko změní v druhou Saharu.

KULTURA – Hlas tichých věcí. O hudbu skladatele Ondřeje Adámka je zájem v Německu i na Pražském jaru.

CIVILIZACE – Paměť lesa. Na rostliny začínáme pohlížet jako na organismy vybavené sociální inteligencí, které vnímají bolest a pomáhají nejen svým příbuzným.

I obalka R22

Nebylo to v Československu v padesátých letech přece jen horší?

Připojila se k tomu brutalita komunistického režimu, taková určitá zběsilost: zničit sedlácký stav a přetvořit krajinu směrem k industriálnímu modelu. Když se u nás v šedesátých a sedmdesátých letech meliorovalo, dělalo se to často jen proto, aby se splnil plán meliorací – aniž by někdo spočítal, jestli to vůbec přinese hospodářský zisk. V Anglii to takových měřítek nedosáhlo. Když se tam procházíte krajinou, vidíte, že leccos zůstalo zachováno. Například živé ploty, které krajinu úžasně rozčleňují a zároveň nabízejí stín a útočiště ptákům.

Co tohle nešetrné počínání v Česku způsobilo?

Nedokážeme už v krajině udržet vodu. Když narovnám tok, voda rychle odteče. V přírodním korytě je v daném okamžiku až třikrát více vody než v regulovaném. Narovnaná řeka nebo potok také přestanou erodovat své břehy, zahryznou se do dna a prohlubují se, zaklesávají. Voda se pak tolik nedostává do nivy a hladina podzemní vody klesá.

Povrchová voda přitom ochlazuje své okolí. K tomu, aby se vypařila, spotřebuje obrovské množství tepla, takže když vám svítí sluníčko na mokřad nebo na rybník, pořád je u něj snesitelně. Když jste ale na poli, na Hané, v poledne 5. srpna, je to totální výheň a Sahara. Slunce ohřívá půdu, od ní se zahřívá vzduch, což pociťujete nejen vy, ale také úroda. Zemědělcům pak nezbývá než věřit, že zaprší, což se v poslední době ukazuje jako iluzorní. A letošní jaro bylo opravdu výjimečné: sucho šokovalo tím, jak brzy přišlo. Řeky dosáhly letního stavu v dubnu nebo v květnu.

Počítačové modely ukazují, že do roku 2100 má průměrná teplota v Česku vzrůst přibližně o tři stupně Celsia, ale srážek nepřibude. Co bude pak?

Více vody se odpaří. Česko vyschne, bude se podobat současnému Středomoří. Už teď lidé pěstují na jižní Moravě fíky a kiwi. Šíří se odtud teplomilné druhy hmyzu, jako je otakárek nebo kudlanka. Dudek, za kterým člověk dřív jezdil na Pálavu, dnes dudá u Třeboně. Začíná odcházet smrk, který má mělké kořeny a sucho jej oslabuje nejvíc.

Lze si ale přestavit i další věci. Pokud krajina definitivně vyschne, přestane na ni také pršet. Samozřejmě, platí to v určitých větších celcích: na Sahaře není sucho proto, že tam neprší, ale neprší proto, že je tam sucho. Vyschlá krajina se přehřívá, nefunguje v ní už malý koloběh vody, jsou v ní obrovské vzestupné proudy teplého vzduchu, což ovlivňuje klima celé té oblasti. V přírodě se přitom věci často mění prostřednictvím zlomových událostí: dosud fungující systém se najednou zhroutí a přeskočí do jiného rovnovážného stavu.

Střední Evropa se tedy může změnit v poušť? Jak tomu zabránit?

Kdyby se povedlo zadržet vodu, nemusela by schnout vegetace tak masivně, jako teď schne v odvodněné krajině. V určitých enklávách by pořád rostla tráva, pásla by se tam zvířata, neusychaly lesy. Netýká se to jen smrku, ale třeba i lužních lesů, které vyžadují občasné zaplavení. Na soutoku Dyje a Moravy nebo kolem Odry k tomu dochází stále méně. Měřili jsme tam i hladinu podzemní vody a zjistili jsme, že se propadá do velkých hloubek. Lesy tím trpí.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak zabránit tomu, aby se z Česka a střední Evropy stala poušť.
  • Kde už se povedlo krajinu revitalizovat.
  • Jak přírodní toky brání vzniku povodní.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.