V Krkonoších v minulých dnech roztálo sněhové pole Mapa republiky na úbočí Studniční hory. Stalo se tak přibližně o měsíc dříve než loni. V úterý to řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Mapa republiky bývá místem, kde na české straně Krkonoš zůstává sníh nejdéle. Loni sněhové pole roztálo v prvních dnech července. Letos pole odtávalo rychleji než jindy. Důvodem byly vyšší jarní teploty a méně nakumulovaného sněhu.

Na úbočí Studniční hory sníh každoročně vydrží nejdéle. Když je zima velmi bohatá na sníh, mocnost sněhových vrstev tam dosahuje až 18 metrů. "Letošní naměřené maximum bylo v této lokalitě 7,5 metru, tedy slabší průměr," uvedl Drahný.

Když sníh odtává, postupně vytvoří tvar odpovídající prvorepublikovému Československu. Nejprve z něj odtaje Podkarpatská Rus, pak Slovensko a Morava. Jako poslední v lokalitě zbývají střední Čechy.

V Krkonoších se traduje, že dokud sníh na Mapě republiky neroztaje, nepřijde do hor letní počasí. Lokalita je turistům nepřístupná, protože leží v nejpřísněji chráněné první zóně národního parku. Dobře je vidět například z cesty z Pece pod Sněžkou na Výrovku a z cesty z Výrovky na Luční boudu. Za příhodných podmínek je mapa viditelná až z Hradce Králové.

Počasí v Česku je letos o 40 dní napřed a odpovídá klimatu v Maďarsku. Venkovní teploty připomínají začátek letních prázdnin. Podle informací, které meteorologové uvedli na svém webu, dosáhl průměr teplot za posledních 30 dní 16,2 stupně Celsia. Odpovídá to v historických tabulkách normálu pro období od 6. června do 5. července.

"Abychom zjistili, o kolik si letošní počasí pospíšilo směrem k létu, spočítali jsme průměrnou teplotu na stanici Praha- Ruzyně za posledních 30 dní a hledali, pro jaké kalendářně nejbližší období odpovídá tato teplota dlouhodobým průměrům. Schválně jsme použili starší normál 1961-1990,
aby lépe vynikl rozdíl mezi 'normální' a letošní teplotou," uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

V Česku nyní panuje velmi teplé letní počasí, přičemž léto ještě nezačalo. Podle meteorologického kalendáře trvá léto od začátku června do konce srpna a podle astronomického kalendáře začíná 21. června. Už duben přinesl extrémně teplé počasí a skončil jako nejteplejší duben od roku 1961, kdy meteorologové začali měsíční průměry sledovat. Podle meteorologů bude i květen patřit mezi nejteplejší.

"Předběžný odhad je, že bude patřit mezi pět nejteplejších v historii pozorování," uvedli.

Z nezvykle teplého jara nemají příliš velkou radost pěstitelé zeleniny. Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman už dříve řekl, že vysoké teploty mohou zpomalit růst a naopak uspíšit vývoj, což by mohlo znamenat nižší výnosy.

Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka je sklizeň ovoce posunutá asi o dva týdny. Druhým týdnem se sklízejí třešně, dále pak jahody, za čtrnáct dní by měla začít sklizeň meruněk.

"Jsme v plné sklizni jahod a to i na venkovních plochách, což bývá spíš kolem půlky června, druhý týden se sklízí třešně - loni se touto dobou ještě nesklízely," řekl Ludvík.

Také poukázal na to, že první letošní měsíce byly teplotně podprůměrné. "Na konci března jsme byli osm až deset dní zpoždění - za duben a květen se dokázala příroda posunout o 80 až 85 dní právě díky vysokým teplotám, což si myslím, že je neobvyklé a velmi zvláštní," dodal. Díky tomu, že se letos neobjevovaly jarní mrazíky, by mohla být úroda průměrná. Kvůli nedostatku vody je však riziko, že budou plody malé a obchodní řetězce je nebudou chtít přijímat a nabízet zákazníkům.

Zhruba třetina sadů se zavlažuje, úřady podle něj často nechtějí povolovat odběr vody. "Máme trochu nevýhodu od zelinářů, kteří můžou budovat plochy podél vodních toků, kde berou vodu," poznamenal.

Sady se v těchto polohách podle něj moc sázet nedají, protože v údolích a u řek je právě zvýšené riziko mrazů. "Jsme odkázaní na podzemní zdroje vody a to je problém," uzavřel.

Související