Jen 48 hodin předtím, než do Číny zamířil americký ministr obchodu Wilbur Ross, Čína ustoupila tlaku Spojených států a od 30. června sníží restrikce na zahraniční investice v zemi. To byl právě jeden z požadavků Washingtonu v probíhajícím jednání o podmínkách vzájemného obchodu mezi USA a Čínou.
Americký prezident Donald Trump zastává názor, že podobně jako tlačí na Evropskou unii, dokáže k ústupkům dotlačit i Čínu a že nezáleží na globálních podmínkách, ale na vztazích s jednotlivými státy. Tedy že silou dokáže partnery přinutit k ústupkům. Jak tento přístup názorně vypadá, ví každý, kdo sleduje twitterový účet amerického prezidenta.
Na první pohled se může zdát, že se mu to vyplatí. V úterý americký prezident pohrozil, že zavede cla na čínské zboží v hodnotě 50 miliard dolarů po 15. červnu a že od července USA uvalí přísnější podmínky na čínské investice.
Toto překvapivé oznámení přišlo jen den poté, co americký ministr financí Steven Mnuchin řekl, že USA a Čína zastavují obchodní válku.
Trumpova administrativa tak názorně ukázala, jak je nepředvídatelná a jak zároveň bude i do budoucna trvat na "vydírání" jednotlivých partnerů. Obchodní jednání s Čínou a vlastně i s Evropskou unií ukazují, jak se americká diplomacie připravuje o možnosti skutečně ovlivňovat nejen podmínky obchodu, ale obecně dění ve světě. Heslo "Amerika především" se tak pro svět stalo poměrně zlověstnou předpovědí horších časů.
