Česko bude moci posílit své vojenské mise v Afghánistánu, Iráku a Mali. Bude také moci vyslat letectvo na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Plán vlády ANO v demisi v pátek hladce schválila sněmovna, byť po místy až bouřlivé debatě. Senátoři s návrhem souhlasili již dříve.

Pro plán zvedlo ruku 140 ze 170 přítomných poslanců. Proti jich hlasovalo 29, a to z SPD Tomia Okamury a KSČM. Jeden poslanec, a to pirát Tomáš Vymazal, se hlasování zdržel.

Občanským demokratům se předtím nepodařilo prosadit oddělené hlasování o jednotlivých misích nebo o jejich blocích. Prosazovali, aby byly v pátek schváleny jen mise v Pobaltí a v Afghánistánu. O ostatních chtěli hlasovat až poté, co vznikne kabinet s důvěrou.

Česko by mělo ještě letos vyslat do Afghánistánu, Iráku a Mali až o 275 vojáků víc. Příští dva roky by se armáda měla podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by navíc měli vojáci střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu do 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace vyjdou podle odhadu ministerstvo obrany na 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně.

Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí účastnilo až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Iráku a Mali působí třeba na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit až 1096 českých vojáků.

Plán je podle ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové (ANO) v souladu s bezpečnostní a obrannou strategií Česka, s jeho zahraničněbezpečnostními prioritami a se spojeneckými závazky. Mají přispět podle ní i k omezení terorismu a migrace. "Všechny mise jsou v souladu s mezinárodním právem a s právem České republiky," řekla Šlechtová. Ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický (ANO) uvedl, že Česko musí prokázat, že je důvěryhodným a spolehlivým spojencem.

Dlouhodobě záporný postoj KSČM k misím bez mandátu OSN ovlivnil debaty o případném vzniku menšinového kabinetu ANO a ČSSD s tolerancí komunistů. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) ve středu oznámil, že z návrhu programového prohlášení vypadne posilování mise v Pobaltí. V něm se píše o "přispívání" do předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí. V pátek schválený plán předpokládá prodloužení této mise NATO v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a v Polsku do konce roku 2020. Nynější mandát pro až 290 vojáků by jinak skončil s lednem příštího roku.

Ještě letos by mělo odjet do Afghánistánu až o 140 vojáků více. Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. Nově by se měli vydat do provincie Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.

V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí. Česká armáda chce mít v zemi další jednotku, která by hlídala či doprovázela vojáky výcvikové mise Evropské unie. Působnost českého zapojení by se zároveň měla rozšířit i na okolní země takzvaného Sahelu, a to v souvislosti s připraveným novým unijním mandátem mise, který by měl začít v roce 2018. Do mise OSN, která také v Mali působí, by se mohl zapojit malý expertní tým. Tato jednotka by měla mít do 30 vojáků.

Více vojáků, až 110 místo nynějších 65, má zamířit také do Iráku. Příští rok by do země mohla vyjet chemická jednotka. Armáda navíc čeká na vyjádření NATO, které v Iráku plánuje spustit vlastní misi. České jednotky by pak mohly být do této mise zapojeny a případně v ní i posíleny.

KSČM: Jednání o podpoře vlády budou složitější

Jednání o podpoře vznikající menšinové vlády ANO a ČSSD bude po schválení vojenských misí složitější, zní z KSČM.

Předseda komunistů Vojtěch Filip ani expert KSČM na obranu Alexander Černý ale nemyslí, že by vyjednávání měla skončit. Filip řekl, že vláda, která sněmovně plán předložila, nedostala důvěru KSČM. U té vznikající bude záležet na tom, jak se k dokumentu zachová a jak bude složena.

Dohodu o toleranci začnou komunisté podle něj s hnutím ANO skládat 11. června, 30. června pak o podpoře kabinetu bude rozhodovat široké vedení KSČM.

Podle Černého komunisté nezmění zásadně odmítavý postoj k plánu misí. "Vůbec nepochybuji o tom, že další vyjednávání s hnutím ANO budou probíhat jinak, jestli stojí o naši podporu, alespoň při aktu udělení důvěry vládě, budou muset vzít na vědomí, že máme také nějaké požadavky a priority. Buď se podle toho zařídí, nebo budou, ať referendum ČSSD dopadne jakkoli, muset hledat jinou alternativu," řekl Černý novinářům s odkazem na vnitrostranické referendum ČSSD o vstupu do menšinového kabinetu s ANO. Uvedl nicméně, že jednání s ANO nekončí, budou ale daleko složitější.

"Naše stanovisko je zatím pořád stejné. Uvidíme, jak se k tomu materiálu zachová vláda, která má vzniknout po druhém jmenování Andreje Babiše předsedou vlády, a jak ta vláda bude složena," uvedl Filip.

Černý řekl, že komunisté nemají směrem k hnutí ANO potřebu rozšiřovat svoje požadavky, protože programové priority už prosadili. Neví, že by výměnou za mise vyjednavači KSČM něco žádali. Proti rozšiřování misí, které nejsou pod hlavičkou OSN, se postavilo širší vedení KSČM. "Ten požadavek zněl tvrdě a bude znít tvrdě i nadále," uvedl Černý.

Výkonný výbor KSČM se sejde 16. června po vyhlášení výsledků referenda v sociální demokracii, ústřední výbor pak 30. června.