Prezident Miloš Zeman jmenoval Andreje Babiše podruhé premiérem vlády České republiky. Zkusme na tom nejdříve najít pozitiva. Prezident, ač mu to trvalo zhruba o pět měsíců déle, než mělo, konečně zase jednou udělal krok, proti kterému se nedá z hlediska ústavnosti nic namítat. Demokratické mechanismy sice skřípou, ale stále ještě fungují. Potud dobře. Tím ovšem, přes veškerou snahu, pokus o výčet pozitiv končí. To, co nyní vzniká a nárokuje si vládu nad Českem minimálně na další tři roky, těžko nazvat jinak než vládou politické bezskrupulóznosti.

Důvody jsou hned tři. Ten hlavní spočívá v tom, že se poprvé od roku 1989 dostávají na celostátní úrovni k moci komunisté. Je sice pravda, že se o tom uvažovalo už dříve, například Jiří Paroubek byl ochotný s komunisty vládnout už v roce 2006 a různé partaje s nimi už léta spolupracují na komunální a krajské úrovni. Ovšem to, co uchystal Andrej Babiš, je kvalitativní zlom. Otevřít dokořán dveře partaji, která je jednoznačně protizápadní, proputinovská, partaji, která usiluje o vystoupení ze Severoatlantické aliance, to je něco zatraceně jiného než s komunisty opravovat chodníky v Horní Dolní. Babišovy výmluvy, že mu nic jiného nezbylo, protože ho většina demokratických stran odmítla, jsou liché. Nikdo ho nemučil, nikdo mu ničím nevyhrožoval. Kdyby nechtěl být za každou cenu premiérem, měli bychom vládu bez komunistů už dávno. Za připuštění komunistů k moci je tak odpovědný jen on sám.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Skrytě míříme k poloprezidentskému systému.
  • Je letošek dalším rokem zlomu?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se