Podle bezpečnostního výboru NATO není možné, aby byl do alianční obrany zapojen systém, který nepochází z jedné z členských zemí. Týká se to i nákupu osmi mobilních radarů pro českou armádu za asi 3,5 miliardy korun z Izraele. V pátek to sdělilo tiskové oddělení ministerstva obrany. Premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodnutí výboru NATO překvapilo.

O stanovisku výboru Air and Missile Defence Command and Control Security Accreditation Board (ASAB), zodpovědného za nastavení bezpečnostních pravidel systémů NATO, ministerstvo informoval ve čtvrtek Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

"Zde byl zástupce české strany informován, že podle výboru není přípustné, aby do systému NATO byl zapojen systém, který nepochází z členské země NATO," uvedlo ministerstvo obrany. Důvodem mají být případná bezpečnostní rizika, která s sebou nesou necertifikované softwarové systémy.

Ministerstvo dodalo, že protože jde "o obecnější integrační problém", který řeší více členských států NATO, předseda komise Michael Bauer uložil úkol zjistit a stanovit, jak v těchto případech postupovat dál. "Státy NATO totiž ne vždy kupují výzbroj z vlastní produkce," poznamenalo ministerstvo.

"Je to zvláštní rozhodnutí," reagoval na stanovisko výboru Babiš. Novinářům řekl, že mluvil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který ho ujistil, že izraelské síly radary užívají v boji a že je zakoupila i Kanada, která je členem NATO. "Byl jsem ubezpečen, že v rámci systémů NATO to funguje," řekl. Podle něj záležitost bude řešit ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO).

"Problémy jsou od toho, aby se řešily," reagovala na informaci Šlechtová a slíbila, že osobně "dohlédne na to, aby se tématu věnovala náležitá pozornost na všech úrovních evropských koordinačních systémů". Ministryně řešila problém i na pátečním zasedání ministrů obrany členských států NATO.

Radary chce Česká republika koupit z Izraele od státního podniku Elta Systems, nákup osmi přístrojů má stát asi 3,5 miliardy korun. Nové 3D radiolokátory MADR mají nahradit zastaralé radary sovětské výroby, které už řadu let přesluhují, a zajistit armádě přehled o vzdušné situaci ve výškách od 100 do 3000 metrů.

Když minulý ministr obrany Martin Stropnický (ANO) odcházel z funkce, zakázku označil za připravenou k uzavření. Jeho nástupkyně Karla Šlechtová (za ANO) ale uzavření tendru odložila. Vadilo jí to, že český kybernetický úřad nedal jasné stanovisko k zapojení radarů do systému NATO.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata ve středu uvedl, že potíže se zapojením byly odstraněny. Dnešní zprávu Opata označil za novou informaci. Podle Šlechtové jsou problémy od toho, aby se řešily.

Šlechtová nedávno prohlásila, že ministerská inspekce zjistila u některých dosud neukončených tendrů závažná pochybení. Obrátila se proto na Vojenskou policii. Mluvila v této souvislosti především právě o radarech. Záležitostí se na počátku týdne zabývalo i předsednictvo Bezpečnostní rady státu. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) poté řekl, že se domluvil se Šlechtovou na postupu ohledně nákupu.

Související