Při výuce by děti měly vidět smysl toho, co dělají, a učit se dívat do budoucnosti, říká matematik, podnikatel a zakladatel ScioŠkol Ondřej Šteffl. Myslí si, že je zbytečné učit jezdit žáky s traktorem, brzy to prý nebudou potřebovat díky robotům s GPS. Štefflova firma Scio podniká ve vzdělávání už 25 let, organizuje přípravné kurzy na přijímací zkoušky a zakládá ScioŠkoly, které jsou v Praze, Brně, Jihlavě, Olomouci a Frýdku-Místku. První střední školu otevře v září v pražských Bohnicích. Šteffl je přesvědčen, že nepřijmout žáka na základě přijímaček na střední školu, kde je místo, je protiústavní. O příspěvkové organizaci ministerstva školství Cermat, která organizuje přijímačkové a maturitní testy, Šteffl tvrdí, že se se svými pravomocemi “utrhla ze řetězu”.

Vyplatí se vůbec vlastnit soukromou školu?

Ono se to nesmí vyplatit. Tedy myšleno čistě finančně. Zákon totiž říká, že škola pobírající plné dotace musí celý svůj výnos věnovat na vzdělávání a školské služby. Samozřejmě že ta původní investice se může vrátit, protože to je půjčka a ta se dá umořit. Hospodaření školy tedy musí být dlouhodobě na nule. Já to ale nedělám proto, aby se mi to vyplatilo. Jsem už starší člověk, moje děti jsou zabezpečené. Žiji celkem skromně. ScioŠkoly zakládám proto, že chci změnit svět, aby po mně zůstalo něco pěkného. Když se mi podaří založit 20 kvalitních škol, tak se mi bude umírat s dobrým pocitem, ne?

Nemůže to být ale charita, přece jen jde o druh byznysu…

Formálně je každá škola samostatným s.r.o., jehož zřizovatelem je společnost Scio. Samozřejmě že každá škola, když se zakládá, stojí peníze. Je to investice. Já do toho zatím stále vkládám osobní prostředky, vysbíral jsem i peníze od svých dětí. Něco financuje i společnost Scio z rezerv. Omezili jsme v posledních letech ve Sciu i prostředky na vlastní rozvoj a peníze dáváme do škol.

Na kolik založení takové školy vyjde?

Na 2,5 až 7 milionů korun. Z toho něco stojí základní vybavení a přestavba. To může být různé. Když se stěhujeme do bývalé školy a nemusí se tam nic velkého měnit, tak je to méně. Když však přestavujeme barák, kde dříve byly kanceláře, tak to stojí hodně peněz. Podstatná část, a to si lidé většinou neuvědomují, je, že když školu zakládáme, nemůžeme pracovníky přijmout 1. září. Musíte mít ředitele ideálně půl roku předem a průvodce aspoň tři měsíce předem. Oni logicky chtějí nějaký plat a to stojí spoustu peněz.

Firma Scio je známá tím, že zaměstnanci hodně pracují z domova a je zde uvolněná atmosféra. To je vlastně podobná filozofie jako ve vašich školách…

U nás jsou sotva průměrné platy, lidé tu nepracují kvůli penězům. Jsou tu úžasní projektoví manažeři, redaktoři, programátoři a další. Kdyby šli do korporátu, tak by tam měli mnohem víc. Ale jsou raději tady, protože je to tu baví a vidí v práci smysl. My nekontrolujeme pracovní dobu a dáváme lidem velkou zodpovědnost a autonomii. Mohou rozhodovat o spoustě věcí. Je zajímavé, že i v dnešní době, kdy je nouze o lidi, se nám jich na volné pozice hlásí hodně. Můžeme si vybírat.

Loni zvýšil stát učitelům platy a bude je zvyšovat i dále. Jak jste na to reagovali?

Museli jsme je zvýšit také a zřejmě ne naposled. Bohužel kvůli tomu vzrostlo i školné, které platí rodiče. Mnohým, kteří školné platí, to hodně komplikuje život. Protože samozřejmě nechceme, aby některé děti musely kvůli penězům odcházet, zakládáme pro ně nadační fond, do kterého i přispíváme. A hledáme i sponzory. Naši průvodci berou přibližně stejně jako učitelé ve veřejných školách. Dělají to sice hlavně z nadšení, ale pracují mnohem víc, řeší složitější problémy spojené se zrodem a vývojem nové školy, mají obrovské nasazení. Navíc jsou vybráni ti nejlepší, často jeden z deseti zájemců. Jsou skutečně skvělí a výjimeční. Těm opravdu nemůžeme platit méně.

Proč ve ScioŠkolách učitelům říkáte průvodci?

Učitel je anglicky teacher, on je ten hlavní aktivní, on učí. Učit se ale musí děti (learn). Naše vzdělávací strategie je založena na tom, že děti se chtějí učit samy, je jen potřeba je vzděláváním provádět, nabízet, ukazovat jim cestu, a ne učivo do dětí cpát. To je filozofie naší školy. Děti se strašně nerady nudí, jsou nastavené na učení. Příroda nás ale vybavila, abychom se učili v lese, poznali jedovaté kytky, vyhnuli se tygrovi a ulovili mamuta. Teď jsme ale v nepřirozeném prostředí a to je mnohem složitější a nepřehledné. I v něm se děti pořád chtějí učit, ale často věci, o kterých si my dospělí myslíme, že nejsou důležité, a naopak se neučí věci, o kterých si myslíme, že důležité jsou. Je úkolem průvodce zamýšlet se nad tím, co a proč chtějí, a případně je opatrně usměrňovat.

A co myslíte, že potřebují?

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Opravdu je vhodné nechat samotné děti rozhodovat, co se budou ve škole učit?
  • Proč Šteffl považuje přijímací zkoušky a maturitu za "zhovadilost", a přitom vydělává na přípravných kurzech.
  • Proč je podle něj protiústavní nepřijmout děti na školu, když má dost míst, a proč by nahradil přijímačky losem.
  • Proč viní Svaz průmyslu a dopravy ČR z morálního hazardu, když podle něj prosadil přijímačky, které ženou více lidí na učňovské obory.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.