Roky jsou Češi zvyklí slýchat, že se jich chudoba téměř netýká. V žebříčcích sociálního vyloučení a příjmové chudoby, které každý rok vydává Eurostat, patříme mezi nejúspěšnější státy.

V posledním srovnání za rok 2016 bylo Česko s náskokem v čele. Nízké příjmy a sociální strádání trápily pouze 13,3 procenta populace, zatímco v celé Evropské unii byl průměr 23,4 procenta. Odborníci ale upozorňují, že statistiky jsou zavádějící. Vůbec se do nich nezapočítávají exekuce, které právě v Česku postihují mnohem více lidí než v řadě západoevropských zemí.

"Příjmová chudoba se vypočítává z čistého příjmu, v jednotné metodice Eurostatu vůbec není otázka, zda člověk má exekuci, případně kolik se mu strhává na exekučních či insolvenčních srážkách. Šetření tak vypovídá o stavu, jako by tu nebyla provedena jediná exekuce," řekl Daniel Hůle, který se v organizaci Člověk v tísni zabývá právě problémy lidí s dluhy.

"Je to úplně nesmyslný ukazatel. Kdyby započetli exekuční a insolvenční srážky, tak jsme úplně jinde," míní Radek Hábl, autor Mapy exekucí, která sleduje exekuce v jednotlivých regionech Česka.

12,2 procenta

činil vloni souhrnný evropský indikátor ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením.

13,3 procenta

byl souhrnný evropský indikátor za rok 2016.

23,4 procenta

byl průměr ohrožení chudobou v osmadvaceti členských zemích unie v roce 2016. Srovnání za rok 2017 ještě není.

Průzkum je navíc dělaný jen v bytových domácnostech, zcela pomíjí azylové domy, ubytovny nebo domovy důchodců.

Na sedmi listech formuláře, který tazatelé Českého statistického úřadu vyplňují s osmi tisíci domácnostmi, zmínka o exekucích, insolvenci a srážkách chybí. Právě z těchto dat přitom Eurostat vychází.

V kolonce Příjmy za zaměstnání je jen hrubá a čistá mzda, ještě před jakýmikoli, tedy i exekučními srážkami.

Že se s exekucemi skutečně nepočítá, potvrdila Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

"Šetření Životní podmínky sleduje pouze příjmovou stránku domácností. Příjmy se uvádějí jako čistý příjem osoby před exekučními srážkami. Pokud má tedy dotazovaná osoba exekuci, insolvenci nebo jiné povinné srážky ze mzdy, tuto informaci v našem dotazníku nezjišťujeme a ptáme se pouze na příjem od zaměstnavatele," vysvětlila Měřinská.

Celá statistika je tím podle názoru řady expertů významně znehodnocena. V zemi je podle údajů z letošního března v exekuci už 9,1 procenta obyvatel, tedy přibližně 900 tisíc lidí. Zasažena vyvlastněními je, včetně rodinných příslušníků, pětina obyvatelstva.

Přitom práci, tedy i plat, má většina z nich. Nezaměstnaných je nyní v celé zemi jen lehce přes dvě stě tisíc.

Každému z předlužených lidí však statistici započítávají větší příjem, než mu skutečně přichází na účet. "Data jsou pak velmi zkreslená. Vždyť máme skoro poloviční podíl lidí v příjmové chudobě oproti podílu lidí zasažených exekucemi. Ti přitom trpí chudobou skoro všichni," míní Hůle.

Lze namítnout, že pravidla jsou pro všechny země nastavena stejně. Jenže Česko má podle expertů s exekucemi mnohem větší problémy než západní i sousední země. "Bohužel neexistují srovnatelné statistiky ani na Eurostatu, ani na Evropské komisi, ale z porovnání systémů a přístupu k insolvencím je jasné, že u nás je problém exekucí násobně větší než v západní Evropě," uvedl Hábl. "Zdá se, že na Eurostatu nikoho ani nenapadlo, že by exekuce mohly být takový problém. Asi i proto, že jich je v zahraničí o mnoho méně. Oni si asi neuměli představit, že je někde země, kde je jedna exekuce na dva obyvatele," upozornil na fakt, že v Česku s 10 miliony obyvatel je 4,67 milionu vyvlastnění.

Jinde vůči dlužníkům upřednostňují méně drastické metody. "V Německu, ale i řadě jiných zemí, třeba i na Ukrajině nebo v Rusku, se klade důraz na předexekuční a předsoudní vymáhání. K exekucím se dostávají jen extrémní případy," dodal Hábl. Za výjimečný považuje český přístup i ekonom České spořitelny Petr Zahradník. "U nás je aktivita exekutorských firem velmi robustní, v zahraničí to často řeší alternativními metodami," poznamenal.

Mezi lidi postižené chudobou by podle autora Mapy exekucí Hábla při započítání exekucí a insolvencí mohlo patřit dalších zhruba 300 tisíc lidí. Podíl chudých v Česku, který se počítá z dospělé populace, by se tak zvýšil asi o čtyři procentní body a v tabulce by se Česko propadlo o několik míst. Nejblíže mu v posledním žebříčku stojí Finsko (16,6 procenta), Dánsko (16,7) a Nizozemsko (16,8).

"Statistiky jsou zkreslené, ohledně předlužených lidí chybí srovnatelný bod. Stálo by to za vyčíslení, ale i kvalitativní analýzu. Nemyslím si třeba, že by 40 procent mladých Italů či Řeků bez práce na tom bylo lépe než řada Čechů s exekucemi," řekl ekonom Zahradník.

Za chybu považuje nezapočítávání exekučních srážek i sociolog Daniel Prokop z agentury Median. "Pokud by se příjem spodních dvaceti procent lidí ve statistikách ještě snížil, pod hranici 60 procent mediánu příjmů se dostanou další. To číslo 300 tisíc může odpovídat. I tak bychom ale stále patřili mezi ty nadprůměrné," poznamenal Prokop, který za ještě závažnější problém v přístupu Eurostatu považuje rozdílné nastavení míry chudoby pro každou zemi.

"Řada ze švédských chudých by u nás byla střední třídou, stejně jako důchodci ze Švýcarska, kteří se kvůli tamním vysokým příjmům pracujících často dostávají pod hranici chudoby. Při jednotně nastavených parametrech bychom byli v průměru, někde na úrovni Portugalska," řekl.

Související