Tradiční pravicově extremistická uskupení přestala být politicky relevantní. S jejich agendou nejefektivněji pracovalo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), které ale nelze označit za extremistické podle definice používané ministerstvem vnitra. Ve zprávě o extremismu za první čtvrtletí letošního roku to uvedl Odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. SPD prohlásila, že zpráva ministerstva vnitra je součástí politického boje a hnutí zváží žalobu.

Podle vnitra se obě tradiční strany na extrémní pravici – Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) a Národní demokracie (ND) – projevovaly velmi pasivně a členové v podstatě sledovali pro ně zajímavé události, na které měli tendenci reagovat. "Útlum veřejných akcí pravicových extremistů se pravděpodobně projevil na snaze některých militantů realizovat se prostřednictvím fotbalových bitek," napsalo vnitro.

Mnohem víc pozornosti naopak podle zprávy vzbudily projevy spojené s SPD, které se týkaly odkupu vepřína v Letech. Vnitro připomnělo, že policie v této souvislosti začala prověřovat tři poslance hnutí, a také upozornilo na obvinění bývalého tajemníka hnutí Jaroslava Staníka související s údajnými rasistickými výroky pronesenými ve sněmovní restauraci.

"Zmíněná zpráva o extremismu, tak jak byla zpracovaná a schválená ministerstvem vnitra, je ve vztahu k SPD součástí politického boje a ministerstvo vnitra v této zprávě otevřeně zpochybňuje politickou svobodu," sdělilo SPD. "Hnutí SPD příslušnou zprávu a okolnosti úniku informací bude konzultovat pro případnou možnost podání žaloby," uvádí v prohlášení.

Web Aktuálně.cz nedávno citoval z výroční zprávy ministerstva vnitra o extremismu za loňský rok, která se k SPD vyjadřuje kriticky, jelikož si hnutí vybírá podobná témata jako pravicoví extremisté a zaujímá k nim i podobné postoje. V některých případech jsou vyjádření představitelů SPD i radikálnější, stojí v neveřejné zprávě, kterou zatím neschválila vláda. SPD míní, že cílem zveřejnění obsahu dosud nevydané zprávy v médiích bylo stranu politicky poškodit.

SPD v reakci na zprávu vnitra také zopakovalo, že podle zprávy nelze hnutí označit za extremistické. Podle politologa Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity vymezuje úřední definice v Česku extremismus jako protiklad demokratického ústavního státu. "Extremisté usilují o nahrazení soudobé demokracie diktaturou. U SPD nelze – ve vztahu k hnutí jako celku – jednoznačně prokázat, že by chtělo odstranit demokratický systém," sdělil. Také by podle něj bylo sporné přičítat SPD jako celku některé extremistické názory a činy údajných příznivců hnutí.

Extremistické subjekty v letošním prvním čtvrtletí uspořádaly podle vnitra 49 akcí, což byl meziroční pokles o 44 akcí. "Z uvedeného počtu jich celkem bylo 42 spojeno s levicově extremistickým spektrem a celkem sedm pak s pravicovými extremisty," uvádí zpráva. Anarchistická scéna se podle zprávy vnitra zaměřila na solidární akce s vězněnými či stíhanými kolegy, zejména z Ruska a Španělska. Vyjadřovali také podporu Kurdům.

Policie od počátku letošního roku do konce března zaznamenala 49 trestných činů s extremistickým podtextem, což bylo o 17 více než za stejné období vloni. Téměř polovina se stala v Praze, kde bylo také nejvíc stíhaných osob. Nejčastěji šlo podle zprávy o podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.

Související