Po týdnech sucha si lidé oddychli. Minulý týden se Českem přehnaly lijáky a mírně se ochladilo. Podle odborníků to ale rozhodně není návrat do normálu, ba naopak.

Přívalové srážky a bleskové povodně jsou dalším příznakem měnícího se klimatu a předzvěstí nedostatku vody.

"Je to začátek toho, co už pociťují Italové, kteří musí kvůli nedostatku vody nejsušší oblasti opouštět," říká v rozhovoru pro HN vedoucí oddělení pedologie a ochrany půdy Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Do budoucna bude podle něj problém zajistit na jižní Moravě vodu pro lidi, natož na závlahy.

V uplynulých dnech pršelo, pomůže to ale vysušené krajině vůbec?

Většina srážek byla ve formě přívalových dešťů a následně bleskových povodní. Přesně to ukazuje fakt, že delší deficit vláhy se otočí do dalšího extrému, voda pak přijde jen formou přívalových srážek, které akorát způsobí erozi půdy a zanesou vesnice bahnem. Je to paradox. Voda z krajiny odteče a nezůstává. Může nám připadat, že zapršelo, ale při podrobných půdních sondách zjistíme, že to nestačí.

Jan Vopravil

Od roku 2000 je zaměstnancem Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy v Praze. Od roku 2006 působí jako vedoucí oddělení Pedologie a ochrany půdy.

Za svoji vědeckou činnost obdržel Cenu ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky a uznání Akademie zemědělských věd.

Je řešitelem řady výzkumných úkolů v oblasti pedologie.

Zároveň úzce spolupracuje s praxí na řešení konkrétních věcí – např. se zemědělci, obcemi, státními institucemi, komerční sférou i samotnými občany.

Je absolventem Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, oboru Krajinné inženýrství.

Jan Vopravil

Jak dlouho by muselo pršet, aby se deficit vyrovnal?

Nejde jen o déšť. Nejdůležitější pro to, aby krajina měla přes rok vodu, je zima. Když je sníh a pak pozvolně taje, voda se pod sněhem infiltruje do půdy. Je to pomalý, ale intenzivní proces. To je to, co způsobí, že se voda dostane do podzemních kolektorů, a tím i do studní, a je v krajině. Ta pak odolá lépe takovýmto extrémům.

A jak dlouho by muselo pršet? Bez řádné zimy se nikdy nedostaneme na stav, který by tu měl být.

Zaprvé by to musel být drobný déšť, který nemá nebezpečnou intenzitu, a zadruhé bychom museli mít půdu v lepší kondici, aby ho dokázala vsáknout.

Zemědělská půda v Česku dokáže podle vás zadržet 8,4 miliardy kubíků vody. Skutečný stav je však na území republiky jen třetinový. Tento stav se týká veškeré půdy?

To platí jen pro půdy zemědělské. Dost často se říká, že lesní půda má větší retenci vody, ale pravda je taková, že větší retenci vody v půdním prostředí mají půdy zemědělské.

Nejen proto, že jich je víc, ale právě proto, že jde o půdy hluboké a kvalitní, takže dokážou ve svých pórech zadržet více vody než půdy lesní. Ty kvůli tomu, že jsou vytlačeny na výše položená místa v krajině, mají sice vyšší propustnost, ale déšť lesní půdou proteče a moc se nezadrží.

A dalším důvodem je to, že si půdu zastavujeme, to znamená, že pokud bychom spočítali, co by půdy zadržely v roce 1938, tak by to bylo přes deset miliard kubíků vody. Více než dvě miliardy kubíků zmizely z krajiny kvůli tomu, že máme půdu zastavěnou. Zůstal tak potenciál oněch osmi miliard kubíků.

Co by se podle vás mohlo do budoucna stát, pokud by stát problémy s vodou v krajině neřešil?

Bydlím ve vesnici na Kolínsku, kde došla už na jaře obecní voda. Jako společnost jsme si zvykli žít v blahobytu, kdy otočíme kohoutkem a voda nám teče. Za tím je ale obrovské úsilí vodohospodářů, aby byl tento stav v procesu klimatických změn vůbec udržitelný. Takových míst, jako má Kolínsko, může přibývat. A může se to dotknout i velkých měst.

Samozřejmě to souvisí i s tím, že když je vody v koloběhu méně, tak kvůli znečištění, které do řek vypouštíme, to zvyšuje náklady vodáren, aby si voda udržela pitný charakter.

Co tedy hrozí?

Že voda v krajině bude chybět a že si na to budeme muset zvyknout. Bohužel naši jižní sousedé v Itálii už nejsušší oblasti kvůli nedostatku vody opustili. Vyčistit škodlivé látky z krajiny umíme, ale co neumíme, je voda.

Jedním z řešení jsou závlahy a zejména úsporné závlahy jako např. kapkové závlahy. Na jižní Moravě, kde je obecně nedostatek vody, bude ale do budoucna problém zajistit vodu pro lidi, natož pro závlahy. Kvůli tomu bychom se měli naučit s vodou hospodařit, a pokud možno ji dostat do podzemních kolektorů, aby při rychlých deštích nezmizela.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Za jak dlouho se česká krajina bez zásahu změní v místo bez vody? Dokáže se vůbec půda zcela vzpamatovat? Je situace v Česku horší než v sousedních zemích?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.