Pětice investorů, převážně ze zahraničí, chce zaplatit další pokračování úspěšné české hry Attentat 1942, kterou vyvinuli odborníci z Univerzity Karlovy a Akademie věd. Attentat 1942 je komerční verzí naučné hry Československo 38-89. Pokračování Attentatu by se tak mohlo dostat na zahraniční trhy a do tabletů i mobilů.

Má to ale háček. Investoři se zdráhají vstupovat do projektu společně s celou Univerzitou Karlovou, které duševní vlastnictví patří. Je to pro ně příliš velký "moloch". Řešení ale pro autory hry i dalších zajímavých nápadů z univerzitní půdy právě přichází, škola teď jako první tuzemská univerzita založila stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost, která se zaměří přímo na převod vědeckých objevů a znalostí do světa byznysu. Ten je dnes poměrně zdlouhavý.

"Když podnikáte na poli inovací, potřebujete být jedním z prvních na trhu. Jenomže proces zakládání společnosti, která by vznikla kolem zajímavého nápadu, na univerzitě trvá půl roku až rok. Podle zákona jej musí schválit akademický senát, kolegium rektora, správní rada... Pro investory je takový proces moc zdlouhavý a rizikový, nechtějí jej podstupovat," popisuje hlavní překážky podnikání při univerzitách Otomar Sláma, ředitel nové dceřiné společnosti Univerzity Karlovy s názvem Charles University Innovations Prague (CUIP).

Ta má být pro investory rovnějším partnerem pro podnikání než škola. Bude se starat o prodej patentů, licencování duševního vlastnictví, konzultace nebo bude s firmami přímo vstupovat do nově vzniklých společností, takzvaných spin-offů, kde bude mít podíl univerzita i investor nebo vědci.

Ve výsledku tak bude z prodejů čerpat peníze i škola. Takový model je běžný v zahraničí, zakladatelé firmy ale připouštějí, že to v Česku ještě chvíli potrvá, první spin-offy začnou vznikat podle plánu nejdřív za dva roky. Nejprve je prý potřeba u jednotlivých projektů sestavit dobré byznysplány. Už teď ale má škola vyhlédnuté asi tři nápady, které by mohly dát základ novým firmám. Kromě zmíněné počítačové hry také třeba techniku zjišťování pohlaví u plazů, kterou vyvinuli experti z Přírodovědecké fakulty.

"Při zakládání CUIP jsme se inspirovali třeba u tuzemského Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, který pomocí podobné společnosti zužitkoval mimo jiné objevy profesora Antonína Holého. Radily nám i světové univerzity, jako je Cambridge nebo Oxford. Zástupci jejich dceřinek se k nám přijeli podívat," popisuje Sláma.

Vznik dceřinky je zároveň bezpečnější i pro univerzitu. Pro instituci s tisícovkami zaměstnanců a studentů je podnikání s inovacemi až příliš rizikové. "Dceřiná společnost je k tomu přímo určená a ručí si vlastním majetkem," vysvětluje ředitel firmy Sláma. Jako její jednatel bude působit dosavadní poradce rektora pro oblast komercializace a fundraisingu Ivo Žídek.

Podnikání nebude stát jen na vědcích, kteří s nápady přišli, ti mohou v nových firmách hrát třeba i jen poradní roli. Pokud se na univerzitě objeví dobrý nápad, lidé z CUIP jsou připravení mimo jiné přitáhnout i odborníky nebo vědecké manažery ze zahraničí, kteří by do nově vznikajících firem nastoupili.

Podnikání není pro univerzitu úplně nové, už dnes má k přenosu nápadů do byznysu podobně jako třeba Masarykova univerzita zřízené uvnitř školy zvláštní centrum a z licenci proudí škole ročně miliony. Zisky navíc každoročně rostou, zatímco před třemi lety nejstarší české univerzitě vydělal přenos jejích nápadů na trh 11 milionů korun, loni už to bylo 37 milionů.

"Založení společnosti je historickým milníkem, kterým posouváme dosavadní hranice v oblasti financování a praktického využití vědy, výzkumu a inovací nejen na Univerzitě Karlově, ale v celé České republice. Pevně doufám, že naše cesta bude inspirací pro další vysoké školy v naší zemi," míní rektor univerzity Tomáš Zima.

Související